Smíchovské nádraží je třetí nejvytíženější v Praze

Vybrané údaje o železničních stanicích v Praze

Vybrané údaje o železničních stanicích v Praze:

- V Praze je nyní celkem 44 stanic a zastávek, 33 železničních přejezdů a síť na území Prahy měří asi 260 kilometrů. V průměrný pracovní den nastoupí ve všech 44 stanicích do vlaku téměř 128.000 cestujících. Termín stanice je přitom v železniční dopravě přibližně synonymní s pojmem nádraží, někdy se pro stanici používá název dopravna, což je místo, které slouží k řízení vlaků či provádění posunu. Zastávka je místo určené k nastupování a vystupování cestujících, které není dopravnou.

- Nejstarší železniční stanicí v Praze je stanice Praha-Dejvice z roku 1830. Původně se nazývala Praha-Písecká brána, později Bruska, Dejvice, od roku 1941 Praha-Dejvice. Stanice byla součástí nejstarší pražské železnice, tehdy ještě koněspřežní, která od roku 1830 vedla z Dejvic do Kladna. Ve stejném roce byla otevřena i stanice Praha-Veleslavín.

- Nejmladší železniční stanicí v Praze je zastávka Praha-Komořany z roku 1997. Je umístěna na trati Praha-Čerčany/Dobříš, otevřena byla 100 let po zahájení provozu na trati z Modřan do Dobříše.

- V minulých 50 letech byly v Praze železniční stanice a zastávky spíše rušeny než stavěny. Od roku 1960 přibyly v hlavním městě pouze tři stanice: vedle komořanské z roku 1997 a nádraží Praha-Holešovice z roku 1985 byla v roce 1989 otevřena zastávka Praha-Žvahov. Ta se nachází na známém Pražském Semmeringu do Jinonic.

- Od roku 1960 bylo v Praze zrušeno deset železničních stanic a zastávek. Naposledy, v roce 1989, byly zrušeny zastávky Praha-Konvářka a Praha-Hlubočepy zastávka na Pražském Semmeringu, v roce 1985 ukončila provoz na trati do Kladna zastávka Praha-Liboc, o rok dříve na železnici do Lysé nad Labem zastávka Libeň-dolní nádraží a v roce 1976 na kolínské trati zastávka Praha-Hloubětín. V roce 1972 odjely poslední vlaky ze slavného nádraží Praha-Těšnov, o dva roky dříve byla zrušena zastávka Praha-Michle. V roce 1961 ukončila činnost zastávka Praha Karlín-přístav a o rok dříve i zastávka Praha-Spořilov. V roce 1960 bylo také zrušeno secesní nádraží Praha-Vyšehrad jako stanice osobní dopravy, které bylo otevřeno v roce 1872.

- Nejstarším velkým železničním nádražím v Praze je Praha Masarykovo nádraží, na kterém byl zahájen provoz při otevření dopravy na olomoucko-pražské dráze 20. srpna 1845. Nádraží, které několikrát změnilo název (Praha, Praha státní nádraží, Hybernské nádraží, Praha-střed), je nyní jediným neprůjezdným (hlavovým) osobním nádražím v Praze. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, empírové budovy s prvky novorenesance a klasicismu architekt Antonín Jüngling. Ve stejném roce byla otevřena stanice Praha-Běchovice.

- Stanice Praha-Bubeneč vznikla v roce 1850 na nové trati z Prahy do Drážďan. Součástí této trati již byl slavný Negrelliho viadukt.

- Druhým velkým nádražím v Praze se stalo nádraží Praha-Smíchov, které bylo otevřeno 14. července 1862, kdy zahájila provoz trať do Plzně. V roce 1872 získala spojení na hlavní nádraží.

- Třetí velké pražské nádraží je Praha hlavní nádraží, původně Nádraží císaře Františka Josefa, později Praha Wilsonovo nádraží. Bylo otevřeno 14. prosince 1871, kdy začal provoz z Prahy do Vídně přes jižní Čechy.

- Čtvrté velké pražské nádraží již nestojí. Jednalo se o slavné nádraží Praha-Těšnov, které postavil vídeňský architekt a rodák z Velenic na Žatecku Karl Schlimp v letech 1872-1875 jako konečnou stanici dostavěné severozápadní dráhy do Lysé nad Labem. Do roku 1919 neslo název Praha-severozápadní nádraží, do roku 1949 Praha-Denisovo nádraží, pak do roku 1945 Praha-Vltavské nádraží, od roku 1945 se nazývalo opět Praha-Denisovo nádraží a od ledna 1953 do roku 1972 neslo nádraží svůj poslední název Praha-Těšnov. Z nádraží odjel poslední vlak 1. července 1972, kdy byla stanice zrušena, budova byla odstřelena 16. března 1985.

- K dalším významným pražským osobním nádražím patří například nádraží Praha-Vysočany (z roku 1872 na trati do Turnova a Nymburka), nádraží Praha-Libeň (z roku 1877 na trati do Kolína), nádraží Praha-Vršovice (z roku 1880 na trati do Benešova) či nádraží Praha-Braník (otevřeno v roce 1882 na trati z Nuslí do Modřan, později známém Posázavském pacifiku).

- V posledních letech se Praze stavělo především takzvané Nové spojení, což je estakáda mostů a tunelů pod vrchem Vítkovem.