Žaloba na neplatnost rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr – judikát NS ČR

Soudní spisy. Ilustrační foto.

vydáno: 24.11.2011, 01:00 | aktualizace: 24.11.2011 07:07

V odůvodnění rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1633/2009, ze dne 3. 11. 2010, Nejvyšší soud ČR uzavřel, že i neplatnost rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o práci konané mimo pracovní poměr) může účastník pracovně-právního vztahu uplatnit (napadnout) u soudu (žalobou) ve smyslu § 72 zákoníku práce, a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovně-právní vztah skončit (tímto neplatným rozvázáním). Není přitom třeba prokazovat tzv. naléhavý právní zájem na určení neplatnosti, obrana účastníka dotčeného neplatností úkonu směřujícího k rozvázání pracovně-právního vztahu druhého účastníka je tak snazší.

Reklama

NS ČR v odůvodnění svého rozsudku uvedl zejména následující:

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr podle části třetí zákoníku práce (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) jsou specifickými pracovněprávními vztahy, které mají vlastní právní úpravu a jsou volnější, než je tomu u pracovního poměru. Doplňkový charakter uvedených dohod vyplývá z § 74 odst. 1 zákoníku práce, kde zákon výslovně uvádí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, tedy nikoliv zaměstnanci zaměstnanými na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce předpokládá použití jiných ustanovení vztahujících se na výkon práce v pracovním poměru i na práci konanou na základě těchto dohod, s výjimkami uvedenými v § 77 odst. 1. 1

Jaké stanoví zákoník práce odchylky pro dohody oproti pracovnímu poměru

Podle § 77 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o

a)odstupné podle § 67 a 68,

b)pracovní dobu a dobu odpočinku,

c)překážky v práci na straně zaměstnance,

d) skončení pracovního poměru a

e)odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Z obsahu taxativního výčtu institutů pracovního práva, jejichž použití na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uvedené ustanovení vylučuje, vyplývá, že pracovněprávní vztahy založené na základě těchto dohod se vyznačují vyšší flexibilitou v porovnání s právní úpravou pracovního poměru. Flexibilita tohoto pracovněprávního vztahu se projevuje i tím, že zákon rovněž připouští smluvní úpravu pracovních podmínek, pokud jde o právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité překážky v práci a na dovolenou (srov. § 77 odst. 2 zákoníku práce),2 které jsou jinak v pracovním poměru dány právním předpisem.

Snadnější ukončení pracovně-právního vztahu

Větší pružnost zákonné úpravy se projevuje – jak vyplývá z výše uvedeného – mimo jiné v otázce ukončení pracovněprávního vztahu vzniklého na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které je méně formální, než je tomu v případě pracovního poměru. Zákon (srov. § 76 odst. 6 zákoníku práce) 3 především umožňuje účastníkům tohoto pracovněprávního vztahu, aby si způsob (modus) zrušení dohody o pracovní činnosti sjednali dohodou, a v tomto směru není jejich smluvní volnost žádným způsobem omezována. Teprve pro případ, není-li předem sjednán konkrétní způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je - jak dále stanoví § 76 odst. 6 zákoníku práce - možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

§ 76 odst. 6 zákoníku práce je ve vztahu k obecným ustanovením o rozvázání a skončení pracovního poměru (§ 48 zákoníku práce) ustanovením speciálním, které je – jak ze shora uvedeného vyplývá - v porovnání s úpravou rozvázání pracovního poměru zjevně volnější (flexibilnější), jak ostatně odpovídá povaze dohody o pracovní činnosti jako volnějšího pracovněprávního vztahu vykonávaného mimo pracovní poměr. Tato výlučná povaha je pro případy zrušení dohody o pracovní činnosti zdůrazňována § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, které výslovně nepřipouští, aby na práci konanou na základě dohod o pracovní činnosti byla aplikována právní úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud jde – kromě jiného – o skončení pracovního poměru. Z tohoto ustanovení však nelze usuzovat – jak k tomuto závěru dospívá odvolací soud, že v § 72 zákoníku práce nelze spatřovat procesní prostředek obrany proti neoprávněnému zrušení dohody o pracovní činnosti výpovědí danou podle § 76 odst. 6 zákoníku práce.

Systematický výklad

Je jistě nepochybné, že Hlava IV zákoníku práce uvozená marginální rubrikou „skončení pracovního poměru“ zahrnuje § 48 až § 73 zákoníku práce, tedy včetně § 72 zákoníku práce, které poskytuje účastníkům pracovního poměru možnost podat ve lhůtě dvou měsíců žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, jejímž předmětem je posouzení právní skutečnosti [neplatnosti určitého (konkrétního) právního úkonu učiněného zaměstnancem nebo zaměstnavatelem a směřujícího k rozvázání pracovního poměru], a nikoli přímo určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř.

Systematický výklad obsahu § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce vycházející z umístění § 72 zákoníku práce v systému zákoníku práce (v daném případě výklad argumentum a rubrica) však sám o sobě nevysvětluje, z jakých důvodů tedy § 77 odst. 1 písm. a) zákoníku práce 4 za uvedených okolností „navíc“ zdůrazňuje, že na práci konanou na základě dohody o pracovní činnosti nelze aplikovat § 67 a § 68 o odstupném, která jsou rovněž umístěna v Hlavě IV zákoníku práce, stejně, jako jsou obsahem této hlavy ustanovení o skončení pracovního poměru (§ 48 až § 66), o způsobu obrany proti neplatnému rozvázání pracovního poměru (§ 72), o náhradě mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru (§ 69 až § 71) a další. Nelze tedy důvodně dovozovat, že § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce vylučuje pro případy zrušení dohody o pracovní činnosti i jiná ustanovení Hlavy IV zákoníku práce, než ta ustanovení, která upravují způsoby a důvody skončení pracovního poměru.

Závěr

Z uvedeného vyplývá, že na zrušení dohody o pracovní činnosti ve smyslu § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (od 1. 1. 2011 § 77 odst. 2 písm. d) zákoníku práce) se nevztahuje jen právní úprava o skončení pracovního poměru způsoby uvedenými v § 48 zákoníku práce; neplatnost zrušení dohody o pracovní činnosti však mohou zaměstnanec i zaměstnavatel uplatnit u soudu na základě § 77 odst. 1 části věty před středníkem zákoníku práce (od 1. 1. 2011 § 77 odst. 2 části věty před středníkem zákoníku práce) způsobem, který pro výkon práce v pracovním poměru upravuje § 72 zákoníku práce, ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měla práce konaná na základě dohody o pracovní činnosti skončit tímto rozvázáním. Přestože nejde o pracovní poměr jako takový, jedná se o jeden ze základních pracovněprávních vztahů (§ 3 zákoníku práce), kde je – stejně jako v pracovním poměru - v zájmu právní jistoty, aby si účastníci tohoto vztahu mohli o něm sjednat jistotu v době co nejkratší.

Autor:

Zpět
Další články k tématu: , ,
sms e-mail Newsmarket ČTK Výběr zpráv e-mailem a SMS Newsmarket ČTK
Reklama

Související zprávy

Náhrada škody

Počítač - notebook - laptop - klávesnice - internet - ilustrační foto.

10.09.2012 | 12:24

Neplacené volno a pojištění
04.07.2012 | 01:00

Dobrovolnická služba
25.05.2012 | 06:00

Pracovní cesta
29.02.2012 | 10:39

Anketa

Vadily by vám zavřené obchody v neděli a o svátcích? (zpráva)

Počet hlasujících: 799
Dnes je 17.4.2014, svátek má Rudolf
Reklama

Kurzovní lístek ČNB16.4.2014

Měnakódmn.devizy střed
EUREUR127.46vývoj kurzu
HUFHUF1008.90vývoj kurzu
PLNPLN16.54vývoj kurzu
USDUSD119.84vývoj kurzu
GBPGBP133.34vývoj kurzu
Reklama
Hospodářství
Hospodářství

Česko od vstupu do EU získalo z unie 333 miliard Kč

Rekonstrukce D1
Rekonstrukce D1

Naplno začala demolice mostu na D1 u Smrčné na Jihlavsku
Fotogalerie

Velikost textu: a a A