Žaloba na neplatnost rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr – judikát NS ČR

vydáno:

aktualizace:
24.11.2011 07:07

V odůvodnění rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1633/2009, ze dne 3. 11. 2010, Nejvyšší soud ČR uzavřel, že i neplatnost rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o práci konané mimo pracovní poměr) může účastník pracovně-právního vztahu uplatnit (napadnout) u soudu (žalobou) ve smyslu § 72 zákoníku práce, a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovně-právní vztah skončit (tímto neplatným rozvázáním). Není přitom třeba prokazovat tzv. naléhavý právní zájem na určení neplatnosti, obrana účastníka dotčeného neplatností úkonu směřujícího k rozvázání pracovně-právního vztahu druhého účastníka je tak snazší.

foto

Soudní spisy. Ilustrační foto. ČTK-AP

NS ČR v odůvodnění svého rozsudku uvedl zejména následující:

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr podle části třetí zákoníku práce (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) jsou specifickými pracovněprávními vztahy, které mají vlastní právní úpravu a jsou volnější, než je tomu u pracovního poměru. Doplňkový charakter uvedených dohod vyplývá z § 74 odst. 1 zákoníku práce, kde zákon výslovně uvádí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, tedy nikoliv zaměstnanci zaměstnanými na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce předpokládá použití jiných ustanovení vztahujících se na výkon práce v pracovním poměru i na práci konanou na základě těchto dohod, s výjimkami uvedenými v § 77 odst. 1. 1

Jaké stanoví zákoník práce odchylky pro dohody oproti pracovnímu poměru

Podle § 77 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o

a)odstupné podle § 67 a 68,

b)pracovní dobu a dobu odpočinku,

c)překážky v práci na straně zaměstnance,

d) skončení pracovního poměru a

e)odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Z obsahu taxativního výčtu institutů pracovního práva, jejichž použití na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uvedené ustanovení vylučuje, vyplývá, že pracovněprávní vztahy založené na základě těchto dohod se vyznačují vyšší flexibilitou v porovnání s právní úpravou pracovního poměru. Flexibilita tohoto pracovněprávního vztahu se projevuje i tím, že zákon rovněž připouští smluvní úpravu pracovních podmínek, pokud jde o právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité překážky v práci a na dovolenou (srov. § 77 odst. 2 zákoníku práce),2 které jsou jinak v pracovním poměru dány právním předpisem.

Snadnější ukončení pracovně-právního vztahu

Větší pružnost zákonné úpravy se projevuje – jak vyplývá z výše uvedeného – mimo jiné v otázce ukončení pracovněprávního vztahu vzniklého na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které je méně formální, než je tomu v případě pracovního poměru. Zákon (srov. § 76 odst. 6 zákoníku práce) 3 především umožňuje účastníkům tohoto pracovněprávního vztahu, aby si způsob (modus) zrušení dohody o pracovní činnosti sjednali dohodou, a v tomto směru není jejich smluvní volnost žádným způsobem omezována. Teprve pro případ, není-li předem sjednán konkrétní způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je - jak dále stanoví § 76 odst. 6 zákoníku práce - možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

§ 76 odst. 6 zákoníku práce je ve vztahu k obecným ustanovením o rozvázání a skončení pracovního poměru (§ 48 zákoníku práce) ustanovením speciálním, které je – jak ze shora uvedeného vyplývá - v porovnání s úpravou rozvázání pracovního poměru zjevně volnější (flexibilnější), jak ostatně odpovídá povaze dohody o pracovní činnosti jako volnějšího pracovněprávního vztahu vykonávaného mimo pracovní poměr. Tato výlučná povaha je pro případy zrušení dohody o pracovní činnosti zdůrazňována § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, které výslovně nepřipouští, aby na práci konanou na základě dohod o pracovní činnosti byla aplikována právní úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud jde – kromě jiného – o skončení pracovního poměru. Z tohoto ustanovení však nelze usuzovat – jak k tomuto závěru dospívá odvolací soud, že v § 72 zákoníku práce nelze spatřovat procesní prostředek obrany proti neoprávněnému zrušení dohody o pracovní činnosti výpovědí danou podle § 76 odst. 6 zákoníku práce.

Systematický výklad

Je jistě nepochybné, že Hlava IV zákoníku práce uvozená marginální rubrikou „skončení pracovního poměru“ zahrnuje § 48 až § 73 zákoníku práce, tedy včetně § 72 zákoníku práce, které poskytuje účastníkům pracovního poměru možnost podat ve lhůtě dvou měsíců žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, jejímž předmětem je posouzení právní skutečnosti [neplatnosti určitého (konkrétního) právního úkonu učiněného zaměstnancem nebo zaměstnavatelem a směřujícího k rozvázání pracovního poměru], a nikoli přímo určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř.

Systematický výklad obsahu § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce vycházející z umístění § 72 zákoníku práce v systému zákoníku práce (v daném případě výklad argumentum a rubrica) však sám o sobě nevysvětluje, z jakých důvodů tedy § 77 odst. 1 písm. a) zákoníku práce 4 za uvedených okolností „navíc“ zdůrazňuje, že na práci konanou na základě dohody o pracovní činnosti nelze aplikovat § 67 a § 68 o odstupném, která jsou rovněž umístěna v Hlavě IV zákoníku práce, stejně, jako jsou obsahem této hlavy ustanovení o skončení pracovního poměru (§ 48 až § 66), o způsobu obrany proti neplatnému rozvázání pracovního poměru (§ 72), o náhradě mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru (§ 69 až § 71) a další. Nelze tedy důvodně dovozovat, že § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce vylučuje pro případy zrušení dohody o pracovní činnosti i jiná ustanovení Hlavy IV zákoníku práce, než ta ustanovení, která upravují způsoby a důvody skončení pracovního poměru.

Závěr

Z uvedeného vyplývá, že na zrušení dohody o pracovní činnosti ve smyslu § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (od 1. 1. 2011 § 77 odst. 2 písm. d) zákoníku práce) se nevztahuje jen právní úprava o skončení pracovního poměru způsoby uvedenými v § 48 zákoníku práce; neplatnost zrušení dohody o pracovní činnosti však mohou zaměstnanec i zaměstnavatel uplatnit u soudu na základě § 77 odst. 1 části věty před středníkem zákoníku práce (od 1. 1. 2011 § 77 odst. 2 části věty před středníkem zákoníku práce) způsobem, který pro výkon práce v pracovním poměru upravuje § 72 zákoníku práce, ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měla práce konaná na základě dohody o pracovní činnosti skončit tímto rozvázáním. Přestože nejde o pracovní poměr jako takový, jedná se o jeden ze základních pracovněprávních vztahů (§ 3 zákoníku práce), kde je – stejně jako v pracovním poměru - v zájmu právní jistoty, aby si účastníci tohoto vztahu mohli o něm sjednat jistotu v době co nejkratší.

Autor:

Reklama
V novinách publikujeme 20% zpráv ČTK.

Zjistit víc

Štítky:
Další články z rubriky
Komentáře ke článku Pravidla a návod

comments powered by Disqus

Reklama
Daně 2015
Daně 2015

Přehled termínů pro placení daní pro rok 2015.

Krize v Rusku
Krize v Rusku

Rusko slibuje bankám podporu, Putin se setkal s oligarchy
Fotogalerie

Velikost textu: a a A