V Česku bylo podle statistiky nejméně chudých v EU

Míru chudoby v členských zemích EU pravidelně zveřejňuje Eurostat. Chudoba v evropském měřítku je samozřejmě jiná než v rozvojových státech. Chudí Evropané neumírají hlady či žízní, nenacházejí se v hrozném zdravotním stavu a nepřišli o střechu nad hlavou. Přesto se cítí i v Evropě desítky milionů občanů vyřazeno z běžného života. Dle definice Eurostatu je chudý každý občan s nižším příjmem než 60% mediánu mzdy.

Medián versus průměrná mzda

Medián mzdy je v některých zemích výrazně nižší než průměrná mzda. Na průměrnou mzdu dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, protože je „nadhodnocena“ nadstandardními příjmy nejlépe hodnocených zaměstnanců. Medián mzdy tak v praxi více odpovídá představě úrovni mzdy „průměrného zaměstnance“. Medián mzdy zjistíme, když seřadíme úroveň mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší. Zaměstnanec mající svou mzdu přesně uprostřed, pobírá medián mzdy. Medián mzdy je v Česku přibližně o 4 tisíce nižší než průměrná mzda. V západní Evropě je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mzdy ještě vyšší.

Chudoba je relativní

V každé zemi je tedy jiná hranice chudoby. Být chudým je tedy relativním pojmem. Chudý Lucemburčan by byl ve východní Evropě boháčem. V přiložené tabulce máme uvedenu i hranici chudoby. Zatímco v Rumunsku je chudý každý s ročním příjmem pod 1 222 euro, tak v Lucembursku je chudý každý s ročním příjmem pod 19.400 euro. V Česku je finanční hranice chudoby 4235 euro za rok. Na porovnání finanční hranice chudoby je vidět rozdíl mezi západní a východní Evropou.

• V absolutním vyjádření je hranice chudoby nejnižší v Rumunsku (1222 € za rok), Bulharsku (1810 € za rok), Litvě (2436 € za rok), Maďarsku (2544 € za rok), Polsku (2643 € za rok) a Lotyšsku (2722 € za rok).

• Nejvyšší finanční hranice chudoby je v Lucembursku (19.400 € za rok), Dánsku (15.401 € za rok), Irsku (13.467 € za rok) a Finsku (12.809 € za rok).

Sociální dávky snižují chudobu

Velmi výrazně se na snižování chudoby v členských zemích EU podílí sociální dávky. Do hranice chudoby se totiž započítávají všechny příjmy, tedy i podpora v nezaměstnanosti či právě sociální dávky. V členských zemích Evropské unie je díky propracované sociální politice nižší míra chudoby než v ostatních zemích světa.

EU = 16,4 % chudých

Z údajů za rok 2010 žije v EU celkem 16,4% chudých občanů s příjmem pod 60% mediánu mzdy. Za chudého se tak považuje 80 miliónů občanů Evropské unie.

• Nejvíce chudých občanů je v Lotyšsku (21,3%), Portugalsku (21,1%), Španělsku (20,7%), Bulharsku (20,7%), Litvě (20,2%) a Řecku (20,1%).

• Nejméně chudých občanů je v Česku (9,0%), Slovensku (12,0%), Maďarsku (12,3%), Slovinsku (12,7%) a Švédsku (12,9%).

Chudoba v Česku je sice nejnižší v Evropské unii, ale toto číslo se může rychle zvýšit. Vždyť nejvíce jsou v Česku chudobou postiženi důchodci a dlouhodobě nezaměstnaní. Důchody občanů s nižšími příjmy budou přitom v následujících letech vzhledem k legislativním změnám klesat. I valorizace důchodů bude nižší, než se předpokládalo. V Česku bude tedy stoupat především počet chudých penzistů.

Kdo je chudobou nejvíce ohrožen?

Nejvíce jsou chudobou v EU ohroženi penzisté, nezaměstnaní a děti. Práce výrazně snižuje riziko chudoby. Důvodem je institut minimální mzdy. Ve většině členských zemí EU se pravidelně minimální mzda zvyšuje. Česko je jednou z mála zemí, kde jsou bezdětní občané pracující za minimální mzdu chudí. Důvodem je skutečnost, že minimální mzda se již od roku 2007 nezvyšovala. Za minimální mzdu však v Česku pracuje přibližně 1% zaměstnanců.

Tabulka: Počet chudých v EU (v %, za rok 2010)

Pramen: Eurostat, Stastics in focus 9/2012, Catalogue number: KS-SF-12-009-EN-N

Autor: Finance.cz