Stav lidských práv v ČR se podle helsinského výboru vloni zhoršil

"Bohužel žádné dobré zprávy říct nemohu. Situace se na poli lidských práv zhoršuje," uvedla předsedkyně ČHV Anna Šabatová. Podle ní je důvodem nejen krize a šetření, ale i nezájem politiků či naopak jejich populistické kroky. Podotkla, že také prezident Václav Klaus mluví o lidských právech s despektem. ČHV zprávy vydává od roku 1994.

Podle Šabatové loni nastal posun k horšímu v naplňování sociálních práv. Kvůli vládním škrtům se zhoršovala situace neúplných rodin, dětí, seniorů i handicapovaných. Řada lidí se propadá do chudoby. Starší lidé tvoří téměř polovinu těch, kteří se ocitli na její hranici. Pod hranicí životního minima žilo přes 152.000 domácností, tedy o 15.000 víc než v roce 2010, uvedl ČHV.

Kritizuje veřejnou službu, na kterou mají chodit nezaměstnaní po dvou měsících bez práce, aby dostali podporu od státu. Systém DONEZ neboli docházku nezaměstnaných, kteří se mají hlásit pravidelně na poště, označila Šabatová za šikanu. Podle výboru se "komercionalizuje zdravotnictví" a péče se mění na službu, nepříznivý dopad mělo prý zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun bez limitu.

Výbor uvedl, že v ústavech vyrůstá skoro 11.000 dětí a ani loni se tento počet nesnížil. Nesrovnaly se ani příležitosti pro muže a ženy, které vydělávají průměrně o čtvrtinu méně než muži, uvedl ČHV. Nižší příjem se promítá i do důchodů, mateřské i podpory v nezaměstnanosti.

Zpráva poukazuje na to, že se zastavil program začleňování romských žáků do běžných škol. Nelepší se situace Romů v zaměstnávání či bydlení a zhoršuje se i jejich bezpečnost. Nenávist vůči menšině se totiž podle dokumentu rozšiřuje. ČHV připomněl růst napětí a protesty extremistů na Šluknovsku, k nimž se přidávali i "normální občané". Oleje do ohně pak přilévají některá média, když neinformují objektivně, míní aktivisté.

Dobrý není ani stav ve vězeňství. Zatímco na konci loňska připadalo na 100.000 obyvatel 219 vězňů, letos v dubnu to už bylo 225. Ve srovnatelném Rakousku je to přitom stovka, podotkla Šabatová. Zhruba třetina vězňů má trest do jednoho roku, nevyužívají se alternativní tresty, uvádí vedení výboru. Na podmínkách se negativně podepisují úspory. Není také dostatek míst, aby odsouzení mohli pracovat.

ČHV se zaměřil i na svobodu slova. Zmínil případy výtvarníka Romana Týce, který vyměnil na semaforech skla s panáčky, a řidiče Romana Smetany, který přimaloval politikům na plakáty tykadla. Podle výboru je soud za jejich umělecký či politický projev penalizoval.

Aktivisté uvedli, že přibývá i výpadů proti lesbám, gayům, bisexuálům a transsexuálům. Kladně aktivisté hodnotí konání prvního průvodu hrdosti Prague Pride. Za pozitivní považují jen probouzení společnosti, která začíná protestovat a volat po změně.

Autor: ČTK
www.ctk.cz