vydáno: 05.01.2009, 09:33 | aktualizace: 05.01.2009 09:37
Nebýt naší hranice s Polskem, stali bychom se ostrovem v evropském moři eura stejně, jako Švýcarsko. Od 1. ledna letošního roku se náš východní soused stal šestnáctou zemí EU, která přijala jednotnou evropskou měnu za svoji měnu oficiální. Na hodnocení všech dopadů je po několika dnech určitě brzo. Přesto je dobře připomenout, jaké hlavní dopady zavedení eura budou nejostřeji sledovanými.
Čeští podnikatelé vynaložili v uplynulém roce velké úsilí k přesvědčování vlády a centrální banky, aby byl stanoven pracovní, ne-li oficiální termín zavedení eura u nás. Vcelku marně. Zavedení eura na Slovensku bude v kombinaci s očekávanými kursovými výkyvy české koruny znamenat větší orientaci podniků na transakce v jednotné měně. Českou korunu může tak brzy stihnout osud měny, za kterou si kupujeme rohlíky v samoobsluze, ale jinak vše počítáme v eurech.
Turisté se budou daleko více než nyní cítit obtěžování nutností směňovat si své eura za koruny pro běžné nákupy zboží a služeb. Nejvíce ovšem budou profitovat nepoctiví směnárníci a všichni, kdo budou šidit na nevýhodném kursu obou měn.
Až 86 % slovenských občanů vyjadřuje v souvislosti se zavedením eura obavy ze zvyšování cen. Vláda premiéra Roberta Fica nejen uklidňuje, ale přijímá též radikální kroky. Hrozí sankcemi až v podobě trestu odnětí svobody za předražování zboží a služeb nesprávným přepočtem z korun do eur. Odborníci nad účinností takové hrozby krčí rameny. Uklidňuje ale též Evropská komise. Statistiky Eurostatu ukazují, že v jiných zemích EU se průměrný nárůst cen v důsledku přechodu na euro pohyboval v rozmezí 0,1 – 0,3 % z roční míry inflace 2,3 %. Pokud tedy průměrný nárůst spotřebního koše ve výši 100 eur dosáhl kvůli inflaci 123 eur, pouze 10 až 30 centů představuje v tomto nárůstu zvýšení cen způsobené přechodem na jednotnou měnu.
Slovensko je první zemí EU, která zavádí euro v situaci, kdy hrubý domácí produkt na hlavu nedosahuje ani 75 % průměru EU. S výjimkou Bratislavy se tento průměr pohybuje kolem 60 %. To vše v době nejistoty z dopadů finanční krize. Proto mnozí považují tento slovenský krok za odvážný a obavy ze sociálních dopadů nejsou jistě přehnané. V době posilování slovenské koruny měli zahraniční investoři problém v podobě nárůstu mzdových i nemzdových nákladů, vyplácených ve slovenských korunách. Slováci se naopak mohli těšit, že se jejich mzdy touto cestou přiblíží vyššímu standardu. V tomto ohledu zahraniční investoři na Slovensku na zavedení eura určitě neprodělají. Neprodělají ani rakouští turisté, kteří ve slovenských hypermarketech nakoupí levně a ještě je nikdo nebude šidit na směnných kursech. Neprodělají určitě ani Češi. Jen je otázka, na jak dlouho.
Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc.
Autor je profesorem na Právnické fakultě University Karlovy
10.02.2012 | 14:19
celý článek
10.02.2012 | 14:56
celý článek
10.02.2012 | 19:27
celý článek
Rozpočtový deficit USA v lednu výrazně klesl
10.02.2012 | 20:29
dTest: Některá kuřata obsahují bakterie salmonel
10.02.2012 | 14:37
Americké akcie v obavách z vývoje v Řecku klesají
10.02.2012 | 18:12
| Měna | kód | mn. | devizy střed | |
![]() | GBP | 1 | 30.194 | vývoj kurzu |
![]() | USD | 1 | 19.143 | vývoj kurzu |
![]() | PLN | 1 | 5.985 | vývoj kurzu |
![]() | HUF | 100 | 8.603 | vývoj kurzu |
![]() | EUR | 1 | 25.250 | vývoj kurzu |