Než se zúčastníte soutěže nebo začnete plnit úkoly ke splnění veřejného příslibu

Oblíbené soutěže radií

Žalobkyně – účastnice rozhlasové soutěže se v předmětném případě po žalované – provozovatelce radia, které rozhlasovou soutěž organizovalo, žalobou podanou u příslušného soudu domáhala splnění povinnosti zajistit jí (v její prospěch) převod členských práv k družstevnímu bytu o velikosti 3 + 1.

Skutkový stav sporného případu čili Co se stalo

Při vysílání Radia Agara, provozovaného žalovanou obchodní společností, i v denním tisku a tištěnými plakáty umístěnými na veřejných místech vyzval jednatel této společnosti blíže neurčené čtenáře a posluchače k účasti v soutěži organizované Radiem Agara a jako výhru slíbil (mimo jiné) „družstevní byt 3 + 1“ tomu, kdo splní týmž způsobem publikovaná pravidla účasti v soutěži. Podle těchto pravidel měl zájemce nalepit na korespondenční lístek kupón, jenž byl součástí výzvy „Chcete vyhrát 3 + 1“, vepsat jméno, adresu a rodné číslo a odeslat ho Radiu Agara. V době od 13. 11. do 15. 12. 1995 (každou sudou hodinu od 8.00 do 18.00) byli losováni ti, kteří kupón do redakce rádia zaslali. Finalisté soutěže byli vylosováni z těch, kteří do 98 minut a 10 vteřin zavolali zpět do redakce na určené telefonní číslo. Žalobkyně se zúčastnila finále soutěže konané 22. 12. 1995 a po slosování byla vyhlášena výherkyní bytu.

Jednatel žalované společnosti předal žalobkyni „darovací certifikát“, v němž je uvedeno, že „držitel tohoto certifikátu se stává majitelem bytu 3 + 1,“ a sdělil jí, že „se jedná o družstevní byt 3 + 1 v J. od Stavebního bytového družstva Chomutov a převod členských práv bude společností M + M spol. s r. o. – Radiem Agara na výherkyni proveden na počátku roku 1996“. V dopise datovaném 16. 10. 1996 jednatel sdělil žalobkyni, že se sponzorem soutěže bylo dohodnuto, že žalobkyni bude do 31. 12. 1996 předán minimálně dvoupokojový družstevní byt, jinak jí Radio Agara v téže lhůtě vyplatí 120.000,- Kč jako odstupné za vyhraný byt; v případě zájmu výherkyně sponzor během roku 1997 zabezpečí výměnu dvoupokojového bytu za byt třípokojový.

Družstevní byt 3 + 1 žalobkyni nikdo nepředal a členská práva v družstvu nebyla na žalobkyni převedena. Ani žalovaná obchodní společnost, ani její jednatel není a nebyl členem uvedeného stavebního bytového družstva.

Jak rozhodovaly soudy

Okresní soud jako soud 1. stupně žalobu zamítl. Podala si proto odvolání ke krajskému soudu. Avšak ani soud odvolací její žalobě nevyhověl. Žalobkyně si proto podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, v němž zdůraznila, že stanovené podmínky, „za kterých výherce soutěže obdrží byt o velikosti 3 + 1“, splnila. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí rozebral právní úpravu a aplikoval ji na daný případ. Ani Nejvyšší soud však žalobě resp. dovolání nevyhověl a dovolání zamítl. Žalobkyně se tedy toho, aby byla splněna povinnost převést na ni družstevní byt 3+1, nedomohla.

Co je obsahem veřejného příslibu a jak má vypadat

Veřejný příslib je jednostranným právním úkonem, který není adresovaný, tedy je určen předem neomezenému okruhu osob, případně omezenému okruhu osob, ale vždy tak, že se neobrací na určité individuální subjekty. To, že se jím slibovatel obrací na blíže neurčené osoby, jej odlišuje od návrhu na uzavření smlouvy (oferty), který je vždy určen konkrétním osobám.

Příslib musí obsahovat projev vůle, kterým se slibovatel zavazuje, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění tomu, kdo splní stanovené podmínky. Předpoklad zveřejnění je splněn tehdy, mají-li blíže neurčené osoby (veřejnost, obecenstvo, čtenářstvo, posluchači apod.) přístup k podmínkám, s jejichž naplněním je spjat závazek slibovatele. Podstatnými náležitostmi veřejného příslibu jsou určení odměny nebo jiného plnění (předmět příslibu) a stanovení podmínek, na jejichž splnění je poskytnutí odměny nebo jiného plnění závislé.

Předmětem příslibu může být jakýkoliv předmět občanskoprávních vztahů, tedy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, případně byty nebo nebytové prostory. Podmínkami se rozumí jasné a srozumitelné určení činnosti, případně jejího cíle, za niž má být odměna (jiné plnění) poskytnuta. Podmínky mohou stanovit způsob určení oprávněného podle předem stanovených kritérií. Není vyloučeno, aby slibovatel určil, že činnost je třeba vykonat v určité lhůtě, která musí být v příslibu vyjádřena. Protože veřejný příslib je jednostranným projevem vůle, musí splňovat náležitosti, které občanský zákoník vyžaduje pro všechny právní úkony. Pokud tedy slibovatel nevymezí odměnu (jiné plnění) nebo podmínky příslibu určitě a srozumitelně, je jeho projev vůle neplatný, nelze-li nejistotu odstranit výkladem.

Právní úkon příslibu vznikne – pokud splňuje obecné a podstatné náležitosti – zveřejněním (např. v periodickém tisku, rozhlasovým vysíláním nebo tištěnými plakáty). Tím okamžikem je slibovatel prohlášením, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění tomu, kdo splní podmínky příslibu, vázán. U veřejného příslibu nedochází splněním podmínek k uzavření smlouvy. Závazkový právní vztah mezi slibovatelem a oprávněným, tj. tím, kdo splnil podmínky, vzniká až splněním cíle, případně vykonáním vyžadované činnosti v souladu s podmínkami příslibu. Obsahem tohoto právního vztahu je nárok oprávněného na odměnu nebo jiné plnění, který je vynutitelný soudní cestou.

Posouzení případu

Veřejný příslib jako (neadresovaný) jednostranný právní úkon musí splňovat předpoklad určitosti – jak co do předmětu plnění, tak co do stanovených podmínek – v době svého vzniku, tj. při zveřejnění. Závazek žalované, že tomu, kdo splní podmínky vyhlášené soutěže, poskytne „byt 3 + 1,“ případně „družstevní byt 3+1“, je (resp. byl) co do předmětu plnění neurčitý, a proto absolutně neplatný. Na tom nemohou (resp. nemohla) nic změnit ani následná jednání žalované s žalobkyní poté, co žalobkyně byla vylosována vítězkou soutěže, neboť na základě neplatného právního úkonu (veřejného příslibu) nevznikl závazkový vztah mezi slibovatelem a oprávněnou (žalobkyní), a tudíž ani její právo na plnění.

Autor: Kateřina Háchová