Merkelová očekává, že parlament schválí pomoc španělským bankám

Ministři financí eurozóny se před pár dny dohodli, že umožní Španělsku čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na pomoc tamním bankám. Řada z nich se nevzpamatovala z krize tamního realitního trhu, která trvá už od roku 2008. Bankám v úvěrových portfoliích zbyly nedobytné pohledávky, které znemožňují ozdravení celého bankovního sektoru.

Vláda kancléřky Merkelové potřebuje souhlas Spolkového sněmu, tedy dolní komory parlamentu, než ministr financí Wolfgang Schäuble na páteční schůzce ministrů financí eurozóny slíbí příspěvek Německa. "My vždy dostaneme většinu, kterou potřebujeme," řekla Merkelová v rozhovoru, z něhož agentury citovaly ještě před odvysíláním.

Malá část zákonodárců z Merkelovy koalice pravého středu před nedávnem hlasovala proti ESM i proti novým rozpočtovým pravidlům. To podle agentury Reuters jen podtrhuje, jak v Německu narůstá napětí kolem nákladů, které má země s podporou slabších členů eurozóny. Vláda Merkelová ale díky pomoci opozičních stran dala snadno dohromady dvoutřetinovou většinu, aby obě tato opatření prosadila.

Merkelová také poznamenala, že eurozóna zatím nevyřešila, kdo bude zodpovědný za budoucí platby pomoci bankám, zda přechodný záchranný fond EFSF, respektive jeho nástupce ESM, anebo státy, které budou pomoc pro své banky čerpat. "V této záležitosti jsme zatím žádné konečné rozhodnutí nepřijali," řekla kancléřka.

Merkelová, která stojí na straně konzervativní části spektra, zároveň potvrdila svůj dosavadní názor na pomoc slabším členům eurozóny. Cenou za to, že tyto země budou dál dostávat pomoc, je podle Merkelové jejich odhodlání plnit stanovené fiskální cíle. Zároveň je ale třeba, aby Evropa postup v plnění těchto cílu pozorně monitorovala.

Na adresu Řecka Merkelová poznamenala, že chce nejprve počkat na zprávu takzvané trojky mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ta má ukázat, jak si Řecko vede při zavádění slíbených reforem. Až bude Merkelová zprávu mít, pak se rozhodne, jaké další kroky jsou nejvhodnější.

Řecko má peníze na obsluhu státního dluhu už jenom na několik týdnů. Vláda se snaží dojednat jiné podmínky čerpání zahraniční pomoci, v jejímž rámci by měly Atény postupně dostat až 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Věřitelé, především pak Německo, nicméně upozornili, že mohou některé parametry pozměnit, nikoli ale přepsat celý dokument.

Merkelová se v rozhovoru dotkla také otázky, kterou se zabývá ústavní soud. Ten řeší legálnost záchranného fondu ESM a jeho financování jednotlivými členskými zeměmi. Soud se vedle otázky, zda se Německo může pod takový plán podepsat, zabývá i rozpočtovým paktem EU. Kritici plánu tvrdí, že pokud se Německo pod takový plán podepíše, ztratí kontrolu nad tím, jak se budou využívat peníze daňových poplatníků.

Kancléřka mimo jiné poznamenala, že se distancuje od požadavků, aby soud v této záležitosti rychle rozhodl. Ministr Schäuble před pár dny ústavní soud vyzval, aby vzniku ESM a fiskálního paktu nebránil. Ministr varoval, že pokud bude Německo podpis pod těmito dokumenty odkládat, může to vést k dalším otřesům na finančních trzích.

Německý parlament zprovoznění ESM, stejně jako vytvoření fiskálního paktu, schválil už 29. června. Prezident Joachim Gauck ale odmítl připojit svůj podpis, když mezitím ústavní soud obdržel stížnost. Gauck řekl, že se ke stížnosti soud musí nejprve vyjádřit.

Autor: ČTK
www.ctk.cz