Lidé stále nejsou ochotni stěhovat se za prací, potvrdil průzkum

Strategie lidí se tak za poslední desetiletí nemění. "Z dlouhodobého pohledu je jedinou výraznější změnou to, že od roku 2009 zaznamenáváme poněkud vyšší podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti vzali i hůře placenou práci," uvedlo STEM.

Příčin tohoto stavu je zřejmě několik. Jednou z nejsilnějších je podle STEM patrně vázanost k rodinnému nemovitému vlastnictví. Vedle toho malá flexibilita trhu s byty a domy a fakt, že levné byty jsou zpravidla tam, kde není práce. Svou roli hraje asi i širší zázemí jako přátelé, školky, školy a podobně.

Přestěhovat se za prací do jiného města či obce v jiném kraji je podle průzkumu únosnější pro muže než pro ženy; ekonomicky aktivní muži by tak učinili v 43 procentech, ženy v 37 procentech. Výrazně odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá. Do třicítky by se za prací přestěhovalo 51 procent ekonomicky aktivních lidí, později ani ne třetina.

Významnou roli hraje i rodinný stav. Ze svobodných osob žijících bez partnera by se jich za prací přestěhovalo 56 procent, z lidí žijících s partnery 40 procent a z lidí žijících v manželském svazku opět jen necelá třetina. Zanedbatelný vliv na ochotu stěhovat se kvůli zaměstnání má materiální situace domácnosti. Nezaměstnaní totiž projevují ke stěhování za prací podprůměrnou vůli, učinilo by tak 32 procent z nich.

Téměř se nemění ani obavy lidí z nezaměstnanosti. Z ekonomicky aktivních lidí mají strach o práci v posledních dvou letech skoro dvě třetiny. Aktuálně se o práci obává 64 procent dotázaných.

Květnového průzkumu STEM se zúčastnilo 975 respondentů starších 18 let; mezi dotazovanými nebyli důchodci.

Autor: ČTK
www.ctk.cz