Krácení dovolené omluvenou absenci – část 3.

Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Skončí-li trestní stíhání s jiným výsledkem – např. soud zprostí obžalovaného (a vazebně stíhaného) zaměstnance obžaloby, protože: se neprokáže, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán; v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem; neprokáže se, že tento skutek spáchal obžalovaný atp., dovolená se nekrátí. (Při krácení dovolené pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody neplatí pravidlo, že zaměstnanci musí být poskytnuta dovolená aspoň v délce 2 týdnů, jestliže jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok; to se uplatní jen při krácení dovolené pro omluvenou absenci z jiných důvodů (a při krácení dovolené pro neomluvenou absenci). Pro krácení je rozhodných vždy 21 dovršených, ne jen započatých, dnů absence.)

Přeplatky za dovolenou se srážejí ze mzdy

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy (platu) za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, zaměstnavateli vrátit. (Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání (řádné, nezkrácené resp. dosud nezkrácené) dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.) Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy (platu); nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.

Autor: Kateřina Háchová, Richard W. Fetter