Eurozóna se shodla na jednotném dohledu,přímé rekapitalizaci bank

Podle prohlášení eurozóny Evropská komise v brzké době představí to, jak by takový dohledový mechanismus měl vypadat. V textu lídři vyzvali, aby se členské země těmito návrhy zabývaly s naléhavostí do konce roku.

Až bude takovýto mechanismus existovat, a to včetně zapojení Evropské centrální banky, pak bude možná přímá rekapitalizace bank. Právě to byla v poslední době jednou ze sporných otázek, na níž se názory výrazně lišily.

Unijní prezident Herman Van Rompuy kolem půl páté ráno rovněž oznámil, že země plnící rozpočtová pravidla a politiky EU budou mít přístup k dočasnému záchrannému fondu eurozóny EFSF a trvalému fondu ESM kvůli podpoře svých vládních dluhopisů na finančních trzích.

"Otevíráme možnost pro země, které se dobře chovají, aby využívaly nástrojů finanční stability, aby ujistily trhy," řekl Van Rompuy. To by mělo přispět k navrácení stability na trhy s dluhopisy.

Španělsko s Itálií na summitu podmiňovaly svůj souhlas s takzvaným prorůstovým paktem, který počítá s nalitím zhruba 120 miliard eur na podporu růstu a tvorby pracovních míst, právě tím, že unie přistoupí k okamžitým krokům, které by měly zabránit spirálovitému nárůstů výdajů spjatých s obsluhovou jejich dluhu.

Výnosy z dluhopisů obou těchto jihoevropských zemí, na které tvrdě doléhá současná dluhová krize, v poslední době výrazně narostly a hrozilo, že by třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny mohly být donuceny opustit kapitálové trhy.

Jednotný dohledový orgán, který by měl dohlížet na banky eurozóny, je jakýmsi prvním krokem ke vzniku evropské bankovní unie. Právě o ní se hovoří jako o jednom z nástrojů k řešení a předcházení současných potíží, které sužují převážně země eurozóny.

Například Česko k dosavadním vizím o této unii bylo poměrně chladné. Premiér Petr Nečas zdůrazňoval potřebu sledovat bedlivě debaty o změnách a dopadech, které by mohly přinést pro český bankovní dohled. Ministr financí Miroslav Kalousek opakovaně poznamenal, že se obává, že pokud se nezapojí všechny země EU, pak může být ohrožena existence jednotného finančního trhu. Současně dodal, že si myslí, že všechny země se nezapojí.

"Proces byl tvrdý, výsledek byl dobrý," řekl italský premiér Mario Monti, který byl jednou z ústředních postav nočních debat. Itálie ale podle něj v tuto chvíli nemá v úmyslu o mimořádnou podporu požádat.

Na základě současných dohod a pravidel o peníze ze záchranného fondu eurozóny mohou požádat vlády, které by je pak půjčily svým bankám. Jenže to může vést k negativním vlivům na některé jejich makroekonomické údaje, což může vystrašit investory. Ti následně chtějí více peněz za půjčky pro takové státy. Patrné to bylo právě i v případě Španělska, které před nedávnem požádalo o finanční pomoc pro své banky. Z dlouhodobého pohledu by výdaje, které Madrid má na obsluhu dluhu, zřejmě nebyly udržitelné.

Na zdlouhavém nočním jednání se hovořilo také o posílení ekonomické a měnové unie. Van Rompuy společně s Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a euroskupinou (ministři financí eurozóny) připravili zprávu, která kromě jiného vybízí k dalšímu posílení či prohloubení rozpočtových pravidel a ekonomických politik, zejména pak v eurozóně. Podobné úvahy jsou v EU tradičně velmi citlivé, protože by mohly zahrnovat i přenos pravomocí či kompetencí z národních metropolí do Bruselu.

Nyní se bude podle návrhů závěrů z dnes končící schůzky zkoumat, co je možné udělat v rámci současných unijních smluv a kvůli jakým opatřením by bylo smlouvy nutné měnit. Předběžná zpráva o tom by měla být předložena státníkům v říjnu a konečná do konce roku, píše se v návrzích závěrů, které má ČTK k dispozici a které se ale mohou ještě změnit.

Autor: ČTK
www.ctk.cz