Deficit veřejných financí bude vláda snižovat pomaleji

Podle původního plánu počítalo ministerstvo financí pro rok 2013 s deficitem 2,9 procenta HDP a pro rok 2014 s 1,9 procenta HDP. Na rok 2015 byl stanoven cíl 0,9 procenta HDP a vyrovnané mělo být hospodaření vládního sektoru v roce 2016.

Nyní počítá MF s deficitem 3,2 procenta HDP letos, příští rok s 2,9 procenta, v roce 2014 s 2,5 procenta a v roce 2015 s 1,6 procenta HDP. "Na výdajové straně očekáváme v závěru horizontu predikce (rok 2014 a 2015) vyšší investice z národních zdrojů, kdy by se se zlepšující ekonomickou situací mohly projevit odložené investiční projekty z let 2010 a 2011," vysvětluje vyšší deficit materiál.

"Nicméně i když je deficit v podílu na HDP v celém horizontu vyšší, průměrné fiskální úsilí, tedy meziroční změna strukturálního salda, je v letech 2012 až 2015 stejná, přibližně 0,4 procentního bodu," uvádí materiál.

Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že vývoj veřejných financí dříve počítal s lepším vývojem ekonomiky. Nyní má vláda podle něj možnost buď přitvrdit úsporná opatření, nebo za současných úspor zpomalit snižování schodku. "Po poměrně vážných diskusích vláda dnes definitivně rozhodla, že přitvrzení konsolidačního úsilí by nemuselo být ku prospěchu ekonomiky a k její podpoře a růstu. Existují rizika, že by přitvrzení bylo kontraproduktivní," uvedl ministr.

Kalousek upozornil, že předchozí odhady v souvislosti se snižováním deficitu veřejných financí počítaly s růstem ekonomiky v následujících letech mezi dvěma až čtyřmi procenty. Jedno procento HDP podle Kalouska znamená zhruba 12 miliard korun příjmů pro státní rozpočet. "A s těmi přírůstky nyní nemůžeme počítat," dodal.

I podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka má vláda na výběr, buď nižší výběr daní kompenzovat škrty a dále oslabit ekonomiku, nebo nepodniknout nic a smířit se s o něco vyšším schodkem. "Za současné situace může volit druhou cestu a připustit letos deficit o pár desetin procenta HDP vyšší, zároveň ale musí pevně stát za střednědobým závazkem, že zastaví zadlužování země. Lépe by se tomu věřilo, kdyby byla přijata fiskální ústava a ustavena nezávislá fiskální rada," dodal.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Pozn. V závorce je uveden předchozí odhad z dubnového Konvergenčního programu.

Zdroj: Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce (MF)

Autor: ČTK
www.ctk.cz