Řečtí politici se prý dohodli na většině požadovaných úspor

Řecko musí pro příští dva roky nalézt úspory v rozsahu 11,5 miliardy eur (290 miliard Kč), aby uspokojilo čím dál netrpělivější věřitele. Zástupci věřitelů nyní v Aténách hodnotí pokrok země při plnění podmínek poslední mezinárodní pomoci.

"Potřebujeme opatření v hodnotě 1,5 miliardy eur, abychom završili balík v objemu 11,5 miliardy eur," řekl zdroj agentury Reuters. Předsedové koaličních stran by měli o úsporných plánech jednat v pondělí.

Počátkem května 2010 se Řecko stalo prvním státem eurozóny, který požádal ostatní země platící eurem o finanční pomoc. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, problém s řeckými financemi nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s Mezinárodním měnovým fondem připravila druhý balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur.

Řečtí představitelé se snaží získat více času na splnění dojednaných opatření, věřitelům již ale začíná docházet trpělivost. Vláda nyní musí přesvědčit věřitele, aby Řecku vyplatili další část dohodnuté pomoci. Řecko má peníze na splátky dluhů zhruba do srpna, zatímco další část pomoci by měla dorazit nejdříve v září. Vláda už proto řeší, jak by mohla získat překlenovací úvěr.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro list Welt am Sonntag uvedl, že Řecko již nemůže ze strany věřitelů očekávat další ústupky. "Problém nevznikl kvůli chybám (záchranného) programu, ale spíše proto, že ho Řecko plně nerealizovalo," upozornil. Vyloučil rovněž možnost dalších odpisů řeckého dluhu.

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) dnes nicméně varovala před negativními důsledky případného odchodu Řecka z eurozóny. "Odchod jednoho z členských států bych pokládal za politicky naprosto špatný signál," uvedl šéf DIHK Martin Wansleben. "Považujeme za špatné, že se například v Německu denně diskutuje o tom, že by Řecko mělo opustit eurozónu. To nám nepřísluší, o tom musí rozhodnout sami Řekové," dodal.

Autor: ČTK
www.ctk.cz