Moskovici: Pomoc Španělsku je prvním krokem k bankovní unii

"To, co jsme udělali pro Španělsko, byl rozhodující krok vpřed. My ale musíme jít ještě dál," řekl ministr. "Je to okamžik, kdy Evropané musí definovat rámec pro úplnou konsolidaci eura v politické, rozpočtové, ale i sociální rovině," dodal.

Socialistický prezident François Hollande, který je ve funkci teprve od minulého měsíce, bankovní unii rovněž podporuje. Podle současných představ by vznikl společný finanční regulátor a jen jeden fond. Z toho by se vyplácely vklady zkrachovalých bank a zajišťovala rekapitalizace finančních ústavů.

Hollande je také více než jeho konzervativní předchůdce Nicolas Sarkozy nakloněn myšlence odevzdat státní suverenitu ve prospěch evropských institucí, pokud to bude znamenat větší ochranu eura. Záměr se mu ale bude těžko prosazovat před veřejností, které se začínají zajídat stále rostoucí náklady na pomoc slabým zemím a s tím spojené úspory.

"Prezident François Hollande učinil návrh postoupit v Evropě směrem k bankovní unii. Směrem ke stabilitě, solidaritě a zároveň prosadit růstovou politiku," řekl Moskovici.

Výměnou za podporu kroků vedoucích k větší rozpočtové unii, jak navrhuje Německo, Hollande navrhuje přijmout v Evropě opatření na podporu slábnoucího hospodářského růstu. Tyto snahy zahrnují i návrh začít vydávat státní dluhopisy za celou eurozónu a přimět k většímu úvěrování Evropskou investiční banku (EIB).

Na finančních trzích se nyní spekuluje, že Itálie by se mohla stát další zemí eurozóny, která bude potřebovat zahraniční finanční pomoc. Částečně k tomu přispěla slova rakouské ministryně financí Marie Fekterové, která nevyloučila, že by Itálie mohla být další v pořadí. Později se od svých slov distancovala, napětí na trzích tím ale nevymizelo.

Moskovici řekl, že Itálie má solidní ekonomiku a že eurozóna v dalších týdnech investory přesvědčí, že dělá kroky k tomu, aby podpořila hospodářský růst.

Francouzská centrální banka na druhé čtvrtletí předpovídá hospodářský propad, který by podle hrubého domácího produktu měl činit 0,1 procenta. Po sérii slabých statistických dat vláda podle ministra přehodnocuje odhad růstu ekonomiky na příští rok.

Oficiální prognóza, kterou vypracovala předchozí vláda, předpokládá na příští rok růst HDP o 1,75 procenta. To je mnohem víc, než čeká Mezinárodní měnový fond. Ten počítá s růstem 0,9 procenta. Horší odhad bude znamenat, že země bude muset prosadit další úspory v řádu miliard dolarů. Jedině tak Francie sníží deficit veřejných financí pod tři procenta HDP, jak požadují pravidla EU.

Autor: ČTK
www.ctk.cz