Policie stíhá dalších devět lidí kvůli armádním zakázkám

Výběr sporných zakázek pro českou armádu v posledních letech (řazeno chronologicky):

Plánovaný nákup stíhaček Gripen

Desetiletý pronájem 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen vláda podepsala v roce 2004. Výběr nových letounů začal už v polovině 90. let, výběrové řízení na koupi stojů bylo vypsáno až v roce 2001. O zakázku projevilo předběžný zájem pět výrobců, nakonec ale ve hře zůstal jen Jas-39 Gripen z produkce britsko-švédského konsorcia BAE Systems/Saab. Nákup čtyřiadvaceti gripenů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda, záměr se však zadrhl v Senátu. V červenci 2003 proto vláda rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Starší stroje nabídly Belgie, Nizozemsko, USA a Kanada, Švédsko nabídlo 14 nových gripenů. Vláda nakonec návrh na pronájem nových gripenů na doporučení odborné komise přijala.

V roce 2007 švédská televize odvysílala pořad o korupci, jež údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab o prodeji gripenů české armádě. Vyšetřování údajné korupce v souvislosti s gripeny v Česku stále pokračuje. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nedávno uvedl, že vyšetřování kauzy údajné korupce při plánovaném nákupu gripenů na dva roky zabrzdil tehdejší vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula. To, že Rampula v kauze chyboval, následně potvrdil i Nejvyšší správní soud (NSS).

Obrněné transportéry Pandur:

O nákupu 199 pandurů s opcí na 35 dalších v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - rakouské firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci ČR koupila 107 vozidel za 14,4 miliardy korun. Smlouva na dodávku byla podepsána na jaře 2009. Cena byla podle médií neúměrně vysoká. V létě 2010 začala policie nákup transportérů vyšetřovat kvůli podezření z korupce.

Terénní nákladní automobily Tatra:

Armáda si v roce 2006 objednala 556 nákladních automobilů Tatra, za vozy měla zaplatit 2,6 miliardy korun. Později armáda zakázku navýšila o další vozy za 100 milionů korun. Dodávky provázely od začátku potíže, zakázka se kvůli nesrovnalostem, které vyšly najevo během testů, zpozdila (poslední vozy armáda převzala v prosinci 2009). Tatra nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána přímo - s odůvodněním, že je potřeba podpořit český průmysl. Kontrakt provázela podezření z nestandardních postupů některých aktérů. Loni na podzim policie kvůli zakázce obvinila bývalého ministra obrany Martin Bartáka a majitele zbrojařské firmy MPI Group Michala Smrže.

Obrněné vozy Dingo:

Rovněž bez výběrového řízení armáda v letech 2007 a 2008 nakoupila 19 německých obrněnců Dingo, které i s doplňky vyšly na téměř tři čtvrtě miliardy korun. Obchod byl kritizován mimo jiné proto, že armáda měla údajně možnost vybrat levnější a kvalitnější stroje a navíc za Dinga údajně zaplatila víc než například Německo.

Transportní letadla CASA C-295M

V dubnu 2009 vláda schválila pořízení čtyř španělských transportních letadel CASA C-295M. Součástí kontraktu za 3,5 miliardy korun měla být výměna jednoho z letadel za pět bitevníků L-159 vyřazených českým letectvem. Podle médií i některých odborníků byl nákup zřejmě předražený. Letouny armáda, která preferovala jiné stroje, převzala předloni, a od té doby stroje provázejí technické problémy. Letos 13. června policie požádala o vydání místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání kvůli údajně předraženému nákupu letadel CASA. Stát podle detektivů přišel o 658 milionů korun, když Parkanová v době, kdy byla ministryní obrany, nenechala znaleckým posudkem ověřit cenu letounů.

Obrněná vozidla Iveco

Tehdejší ministr obrany Barták na podzim 2009 oznámil, že ČR a Slovensko společně koupí lehká obrněná vozidla Iveco; díky tomu se obrana vyhnula nutnosti vypsat výběrové řízení. Slováci ale nakonec žádné obrněnce nekoupili. Smlouvu za více než 3,6 miliardy korun uzavřelo ministerstvo v prosinci 2009. Případ již řešil antimonopolní úřad, který podle tisku dospěl k závěru, že rozhodnutí ministerstva obejít soutěž bylo v pořádku, a státní zastupitelství proto odložilo trestní oznámení, které na Bartáka podal anonym. Česká armáda již dříve nakoupila bez výběrového řízení 19 těchto vozidel pro zahraniční mise, přišly ji na přibližně půl miliardy korun.

Opravy vojenských objektů

Protikorupční policie podle informací ČTK stíhá dalších devět lidí, kteří se údajně podíleli na manipulování výběrových řízení na opravy vojenských objektů za desítky milionů. V loňském roce přitom v této souvislosti začali detektivové podle deníku Mladá fronta Dnes (MfD) stíhat někdejšího šéfa úřadu pro dohled nad akvizicemi ministerstva obrany Romana Hoštu a dalších deset lidí. Loni před Vánocemi je policie obvinila ze sjednání výhody při zadávání zakázek a porušení povinností při správě cizího majetku, uvedla MfD.