ACTA – několik otázek a pokusů o odpovědi

1. Mění ACTA úroveň ochrany práv k nehmotným statkům v ČR?

Ne. Odpověď lze nalézt v čl. 3, kde se výslovně uvádí, že ACTA nemění platnou právní úpravu ochrany práv k nehmotným statkům ve státech, které jí odsouhlasí – tedy v členských státech.

2. Vztahuje se ACTA i na digitální produkty?

Ano. Definice „counterfeit trademark goods“ a „pirated copyright goods“ v anglické verzi ACTA zahrnuje i nahrávky hudby nebo filmů, her nebo software na libovolných paměťových nosičích včetně notebooků, mobilů, tabletů aj.

3. Může ACTA změnit stávající praktiky vykonatelnosti právní ochrany práv k nehmotným statkům v ČR?

Ano. Pro faktickou úroveň ochrany práv k nehmotným statkům není důležitá jen jejich právní úprava, hmotná a procesní. Stejně důležité, ba důležitější je to, jak je platná právní úprava vykonávána veřejnými orgány – policií, celníky, soudy, aj. A zde si myslím, že ACTA může stávající praxi v ČR změnit, a to i podstatně. V této oblasti podle mého leží jádro ACTA, jak již bylo mnohokrát uvedeno, prakticky všechny státy, které ACTA podepsaly, již mají úroveň právní ochrany duševního vlastnictví na stejné nebo vyšší úrovni, než ACTA požaduje, včetně ČR.

Jako příklad uvedu ustanovení odst. 14.2 ACTA, upravující hraniční kontroly osobních zavazadel a zásilek malého rozměru. Podle tohoto ustanovení může členský stát ACTA vyloučit z kontrol „small quantities of goods of a non-commercial nature contained in travellers’personal luggage“ (tedy v pracovním překladu do češtiny „malé množství zboží nekomerčního charakteru, nacházející se v osobním zavazadle cestujícího“. Znamená to, že bude možné, že celní správa přijme výklad (třeba v koordinaci s jinými celními správami), že např. 5 nahraných filmů je malým množstvím pro osobní potřebu, ale 500 nahraných písniček už je moc? Je možné, že celní správa pak bude vykládat náš autorský zákon, který obsahuje právo volného užití a kopírování pro osobní potřebu (viz § 30 odst. 1-2 AZ) tímto způsobem? Podle mého to teoreticky možné je. Nic by se přitom na našich zákonech nezměnilo, a přesto by se změnil výrazně způsob a praktiky, používané celní správou.

4. Může mi na letišti celní správa kontrolovat obsah mého notebooku?

Ano. V jednom z komentářů představitel celní správy uváděl, že celní správa takové oprávnění nemá. Zajímalo by mě, podle čeho tak usuzuje, já se domnívám, že již dnes celní správa toto právo má, na základě platných právních předpisů (viz např. § 40-45 autorského zákona). To, že takové právo zatím není využívané v praxi, je věc jiná. A to může právě ACTA změnit. ACTA může představovat platformu pro koordinované akce vlastníků práv – velkých nadnárodních korporací a veřejných orgánů v řadě členských států ACTA.

Důležité podle mého také je, že ke kontrolám může docházet v jiných zemích, kam budou občané ČR cestovat, a přijetí ACTA může znamenat, že ČR bude mít omezený prostor intervenovat a bránit se proti takovým opatřením jiného státu, na ochranu našich občanů. Jako příklad z jiné oblasti bych uvedl, že ČR protestovala proti nepřiměřeným kontrolám českých řidičů v Německu. Kdyby byla ČR členem mezinárodní úmluvy, výslovně uvádějící jako možnost takové typy kontrol, pak by asi ČR nemohla intervenovat. Podobná situace by mohla nastat u ACTA.

5. Mohou si veřejné orgány a nositelé práv vyměňovat informace a zjištěné poznatky, včetně informací zjištěných kontrolou notebooků?

Ano. ACTA sice v čl. 4 obsahuje ujištění, že členský stát nemusí předávat žádné informace, které by představovaly porušení platného národního práva, zejména práv na ochranu soukromý nebo porušení obchodního tajemství. Nicméně, řada dalších ustanovení ACTA (např. čl. 22, 28, 29 aj.) podporuje vzájemnou spolupráci orgánů členských států a nositelů práv k nehmotným statkům, včetně vzájemné informovanosti a výměny informací a koordinaci mezi členskými státy a nositeli práv. V podstatě to v praxi může znamenat, že si veřejné orgány dané země mohou vyložit své národní právo tak, že účinná ochrana práv k nehmotným statkům má přednost před ochranou soukromí. Nebylo by to poprvé, kdy se tak stalo – v ČR např. pravidelně dochází k pokusům omezovat právo na ochranu osobních údajů z pozice ochrany zdraví, boje s kriminalitou aj. Pak jistě může k vzájemné informovanosti a výměně i privátních a důvěrných dat docházet.

6. Závěry?

Práva k nehmotným statkům vždy představovala rovnováhu mezi dvěma důležitými veřejnými zájmy, jednak zájmem na podpoře tvůrců a investorů do tvůrčí činnosti a jednak zájmu na co nejširším šíření a využívání výsledků tvůrčí činnosti. Tato rovnováha byla vždy významně spoluurčována obchodem, obchodními zájmy a modely. V současné době jsme svědky jednoho takového procesu nastolování rovnováhy. Mediální sektor již několik let hledá nové vzrušující obchodní modely, odpovídající moderní internetové společnosti. Takovým novým modelem nejen podle mého názoru není kontrolování paměťových médií cestujících na hranicích, ani trestní stíhání studentů nebo podobná nepopulární opatření. K takovýmto opatřením přesto v některých státech v současnosti dochází, zejména v USA. V USA jsou však tyto metody podrobovány silné kritice a probíhá neustálá diskuse.

Obava, že by se podobné praktiky mohly začít objevovat i v České republice, jsou podle mého názoru teoreticky na místě a je dobré o tom diskutovat.

Současně je třeba si uvědomit, že pro Českou republiku ve střednědobém a dlouhodobém výhledu není jiné cesty než co nejvíc to je možné podporovat tvůrčí činnost svých občanů. Práva k nehmotným statkům je sektor, v němž můžeme být dlouhodobě konkurenceschopní, na rozdíl od mnoha jiných sektorů, v nichž se již brzy velmi těžko ubráníme levné pracovní síle zejména z Asie. Proto pro Českou republiku není jiná možnost než ACTA přijmout, a ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo být vnímáno pouze pozitivně v tomto směru. Současně je velmi dobré, že o ACTA probíhají diskuse a doufejme, že tyto diskuse budou dále pokračovat, tak abychom se aktivně účastnili budoucí podoby mezinárodní koordinované ochrany nehmotných statků. Je to v našem vlastním zájmu a v zájmu našich potomků.

Mgr. Zbyněk Loebl, LLM

ROWAN LEGAL

Autor: Redakce