Stavební práce na Baťově kanálu začaly před 75 lety

 Účastníci třídenního semináře Krajina a voda probíhajícího ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku se ve čtvrtek vydali na člunech na průzkumnou plavbu po řece Moravě.(po části Baťova kanálu) (ČR-ekologie-voda-seminář)

vydáno: 14.10.2009, 10:26 | aktualizace: 14.10.2009 11:08

Praha - Baťův kanál je známým turistickým místem spjatým s řekou Moravou. Ročně jej navštíví desetitisíce lidí, kteří se po něm plaví na jednoduchých loďkách i moderních hausbótech. Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska původně ale nesloužila k rekreačním účelům. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Od zahájení stavby tohoto vnitrozemského průplavu uplyne v pátek 75 let.

Výstavbu kanálu inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa, majitel známé obuvnické firmy, který potřeboval levně přepravovat hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích (tehdejším Baťově). Stát zase poskytl nemalé příspěvky na produktivní péči o nezaměstnané, kterých na kanále pracovalo v době hospodářské krize až 1500. Veškerá stavební činnost byla ukončena na podzim roku 1938.

Výletní lodě na Baťově kanálu v obci Spytihněv na Uherskohradišťsku.

Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu po zhruba 60 kilometrech. Přepravu zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny, tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry. Překonání celé trasy, oficiálně nazývané "průplav Otrokovice - Rohatec", trvalo za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin.

Součástí kanálu bylo také 14 různě velkých plavebních komor, které překonávaly výškový rozdíl 18,2 metru. Dále dva pomocné jezy (na Veličce a Radějovce), 23 silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé.

Provozovatel půjčovny lodí Stanislav Hampala asistuje při spuštění nové výletní lodi pro 60 pasažérů na Baťův kanál, které se uskutečnilo 30. května v obci Spytihněv na Zlínsku. Loď se svými parametry řadí k největším na vodní cestě a je první svého druhu v novodobé historii Baťova kanálu na území Zlínského kraje.

Plavebnímu a závlahovému účelu sloužil kanál jen krátce. Koncem války jej poškodila ustupující německá armáda a s nástupem komunismu začala tamní lodní doprava stagnovat. Vodní cesta chátrala až do poloviny 90. let, kdy se za vydatné finanční podpory místní a státní správy a Evropské unie stala ojedinělou turistickou atrakcí. Mezi využitelné vodní cesty se průplav opětovně zařadil zákonem o vnitrozemské plavbě z května 1995.

Turistům poprvé posloužil v roce 1996, tehdy se po něm projelo 5000 lidí. Od té doby počet výletníků stoupá každou sezonou. Vloni padl nový rekord, přijelo 65.000 vodomilných návštěvníků. Na podporu cestovní ruchu založily obce a města podél jeho toku nadační fond - Agenturu pro rozvoj turistiky na Baťově kanále.

Výletní loď Amos na Baťově kanálu proplouvá pod mostem poblíž zámku ve Strážnici na Hodonínsku.

V současnosti kanál měří 52 kilometrů a spojuje Otrokovice se Sudoměřicemi. Polovina trasy vede širokým řečištěm Moravy a polovina úzkými, uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Pro rekreační plavbu je využíván i úsek řeky Moravy Hodonín - Skalica - Rohatec.

Do následujících let je plánováno splavnění Baťova kanálu do zdrže jezu Hodonín a splavnění severním směrem do Kroměříže. Unikátní vodní cesta by pak měřila úctyhodných 76 kilometrů a stala by se páteří turisticky využívaného Slovácka. Turistickou atraktivitu lokality má navíc podpořit cyklostezka spojující Uherský Ostroh s Kroměříží.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Sdílet a uložit
Dnes je 3.9.2010, svátek má Bronislav
Reklama

Kurzovní lístek ČNB3.9.2010

Měnakódmn.devizy střed
EUREUR124.695vývoj kurzu
HUFHUF1008.680vývoj kurzu
PLNPLN16.249vývoj kurzu
USDUSD119.240vývoj kurzu
GBPGBP129.642vývoj kurzu
Reklama
Internetové aukce
Internetové aukce

Na internetových aukcích nakupuje téměř pětina Čechů, ročně utratí asi 5 miliard Kč

Nejdelší tunely světa
Nejdelší tunely světa

Před 30 lety byl otevřen třetí nejdelší silniční tunel, nejdelší je v Norsku, železniční v Japonsku

Velikost textu: a a A