Po 35 letech od otevření hledá pražská Kotva místo na trhu

V soutěži, vypsané ředitelstvím obchodních domů Prior na zástavbu proluky, která dlouhá léta zela v severním rohu náměstí, zvítězil koncem 60. let návrh z ateliéru manželů Machoninových. Ti přišli se zajímavým řešením - celou budovu poskládali ze samonosných šestiúhelníkových segmentů, čímž vyhověli požadavku na co největší prodejní plochu na poměrně malé parcele. Obchodní dům navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby.

Věra a Vladimír Machoninovi přitom ve druhé polovině 60. let - předtím, než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu - navrhli vedle Kotvy i několik dalších zajímavých staveb, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíce rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu československé ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.

Obchodní dům Kotva je ale přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před několika lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v ČR. Objevily se dokonce hlasy volající po zařazení Kotvy na seznam kulturních památek, "přestože nepravidelným tvarem vnáší nepořádek do středověkého půdorysu Prahy", jak řekl Lukešův kolega Rostislav Švácha. Na rozdíl od nedalekého Máje, který je oficiálně památkou od října 2006, ale zatím zůstalo jen u snahy.

Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku - velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Slavnostní otevření Kotvy si vedle koupěchtivých zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (dnes je z nich konkurenční obchodní centrum Palladium), nedali samozřejmě ujít tehdejší představitelé. Stuhu tehdy přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Věra a Vladimír Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.

Zákazníci byli sice zprvu poměrně zklamáni, že Kotva neprodává švédské zboží, jak díky zemi původu stavební firmy pravila rozšířená fáma, rychle si ale obchodní dům oblíbili. Náměstí Republiky se stalo oblíbeným cílem návštěvníků Prahy a slogan "Kotva je tu pro vás" (jeho autorem je spisovatel a novinář Ondřej Neff) lákal k nákupu přes 70.000 lidí denně. Od poloviny 90. let však zájem o Kotvu postupně upadal s tím, jak okraje Prahy a nejen jí obsadila všemožná nákupní centra.

Situaci obchodního domu nepomáhaly ani nejasnosti kolem toho, komu Kotva vlastně patří. V druhé polovině 90. let ji totiž v kuponové privatizaci ovládl investiční fond Trend, který ale po změně majitelů o akcie za podezřelých okolností přišel. V kauze dokonce soudy uložily několikaleté tresty vězení. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům v současnosti za provozu postupně renovuje.

Autor: ČTK
www.ctk.cz