Výnos desetiletých španělských dluhopisů je nad sedmi procenty

Výnos desetiletých dluhopisů proti pátku vzrostl o dalších 5,3 bazického bodu a dostal se až na 7,03 procenta. To je výše, která je v případě Španělska považována za dlouhodobě neudržitelnou. Nad sedmi procenty je přitom výnos za poslední týdny už poněkolikáté.

Ekonomický list Financial Times (FT) napsal, že Madrid navrhuje vytvořit v rámci záchranného programu pro svůj finanční sektor takzvanou špatnou banku. Do ní by převedl nedobytné úvěry, které tíží bilanci některých španělských bank. Tento postup už v minulosti s větším či menším úspěchem zvolilo více zemí, včetně například Irska.

Zamýšlený krok by měl uklidnit především eurozónu, která má obavy, zda bude mít nad španělskými bankami dostatečnou kontrolu, až jim půjčí peníze. Založením špatné banky by ale vznikla centralizovaná instituce, na kterou bude mnohem snazší dohlížet. Podrobnosti ale zatím nejsou známy, takže není jasné, podle jakého klíče by se špatné úvěry ocenily a kdo bude špatnou banku řídit.

Zvyšují se i výnosy dalších papírů, včetně těch s dvouletou splatností. Jejich výnos vzrostl o 24 bazických bodů na 5,18 procenta. Nepříznivá nálada však ovlivňuje i ceny dluhopisů dalších zadlužených zemí z jižního křídla eurozóny, včetně Itálie.

Španělsko v červnu požádalo eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Madrid může čerpat až 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč), přesnou částku ale ještě neuvedl. Sdělit by ji měl dnes, rozhodující proto bude výsledek jednání zmíněné Euroskupiny, tedy jednání ministrů financí eurozóny.

Audit španělských bank už dříve naznačil, že země by měla být schopna svůj bankovní sektor sanovat s mnohem menší částkou, než zvažovaných 100 miliard eur. Nejčastěji se hovoří o částce kolem 65 miliard eur.

Obavy ale vzbuzují vyhlídky španělské ekonomiky, které zatím nejsou příznivé. Trhy se proto obávají, že by Španělsko mohlo být později nuceno požádat o finanční pomoc stejně, jako to před ním učinilo už Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr. Španělská ekonomika je ale mnohem větší, a mohla by tak destabilizovat celou eurozónu.

Autor: ČTK
www.ctk.cz