Svobodná matka a její alimentační nároky - část 2.

• jednak přispívat matce přiměřeně na úhradu výživy po dobu 2 let,
• jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.

(Dále (vedle toho) svobodná matka samozřejmě zásadně uplatňuje požadavek na výživné pro dítě.)

Pro přiznání příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce vůbec není rozhodující, zda je matka na výživu otce svého dítěte odkázána či zda je schopna se uživit sama; jde o to, aby se v souvislosti s těhotenstvím a porodem nezhoršila její sociální situace. Při stanovení výše alimentačního příspěvku přihlédne soud k odůvodněným potřebám matky, jakož i ke schopnostem a možnostem a majetkovým poměrům otce. Každý případ se tedy posuzuje individuelně, není předepsána ani minimální, ani maximální výše příspěvku.

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 29. 10. 1980:

"Nárok matky na príspevok podľa ustanovení § 95 odst. 1 zákona o rodině vzniká vtedy, keď jej v súvislosti s ťarchavosťou a zľahnutím vznikly náklady; nevyžaduje sa pritom odkázanosť matky na tento príspevok."

Kompenzované náklady

Do nákladů, které jsou spojeny s těhotenstvím a slehnutím patří zejména náklady, které matka musí v souvislosti s těhotenstvím vynaložit na těhotenské ošacení a obuv, speciální výživu, zvláštní léčiva, náklady na pobyt v nemocnici, lékařský zákrok apod. (Naopak do těchto nákladů nelze zahrnout náklady, které matce vznikly při pořizování výbavičky dítěte, kočárku, postýlky, sedačky atd. Kompenzaci takových nákladů je nutno řešit v rámci stanovení vyživovací povinnosti otce vůči dítěti.) ³⁾

Nejen otec určený, ale i domnělý

Zákon umožňuje i zvláštní opatření, kdy na návrh těhotné ženy může soud uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby potřebnou peněžní částku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím a na výživu po dobu, po níž zaměstnankyni náleží mateřská dovolená (ta činí 28 týdnů, porodí-li žena zároveň 2 nebo více dětí, pak 37 týdnů), poskytl předem. To samozřejmě platí i pro matku, která mateřskou dovolenou nenastupuje (protože není zaměstnána apod.), a to tím spíše v situaci, kdy nedisponuje žádnými nebo jen mizivými finančními prostředky (nemá kupř. nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože není účastna nemocenského pojištění atp.). Takový návrh musí těhotná žena podat u soudu do porodu dítěte. ⁴⁾

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 5 Cz 44/87 ze dne 29. 1. 1988:

"Jestliže v průběhu soudního řízení o nárocích neprovdané matky podle ustanovení § 95 odst. 2 zákona o rodině bylo již určeno otcovství muže, proti němuž žena v době svého těhotenství uvedené nároky uplatnila, zanikly podmínky pro uložení zvláštního předběžného opatření ve smyslu citovaného zákonného ustanovení.

V takovém případě soud posoudí uplatněné nároky podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o rodině, které však neumožňuje přiznat náklady na výživu dítěte a tedy ani náklady na tzv. výbavičku pro dítě. Vzhledem k již určenému otcovství k dítěti, je tu však možné, aby o výživném pro dítě (a v jeho rámci i o nákladech na výbavičku) bylo rozhodnuto v řízení o výchově a výživě dítěte…"

(V této souvislosti na okraj připomínáme pravidlo, že kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn po něm požadovat úhradu tohoto plnění. Jestliže by matce pomohli např. její rodiče nebo přítel, který není otcem dítěte atp., mohou se domáhat úhrady po otci dítěte.)

Častější však bývá situace, kdy se matka obrátí na soud až po uplynutí šestinedělí, tedy v době, kdy již má představu o skutečných nákladech na miminko a nákladech spojených s těhotenstvím a porodem. U soudu pak předloží doklady o nákupu výbavičky, kočárku, postýlky apod. a soud většinou uloží otci povinnost úhrady poloviny těchto nákladů. V tomto případě také již může soud určit celkovou částku představující alimentační povinnost otce vůči matce, neboť příspěvek na výživu je omezen na dobu 2 let. ⁴⁾

Poznámky a odkazy: 3)Viz Článek č. 18875. Práva neprovdané matky podle § 95 zákona o rodině, 7. 10. 2002, epravo.cz, epravo.cz, a.s.
4)Srovnej Kovářová, D.: Výživné mezi rodinnými příslušníky - nebývá to jednoduché, Právo a rodina č. 5/2005, Linde nakladatelství s.r.o.
Použitá a citovaná literatura k sestavení příspěvku:
Článek č. 18875. Práva neprovdané matky podle § 95 zákona o rodině, 7. 10. 2002, epravo.cz, epravo.cz, a.s.
Článek č. 15947. Svobodná matka a její nároky podle zákona o rodině, 7. 3. 2002, epravo.cz, epravo.cz, a.s.
Kovářová, D.: Výživné mezi rodinnými příslušníky - nebývá to jednoduché, Právo a rodina č. 5/2005, Linde nakladatelství s.r.o.
ASPI - judikatura, ASPI a.s. resp. Wolters Kluwer ČR, a. s.

Autor: Richard W. Fetter