Střet zájmů (zákaz konkurence) a okamžité zrušení pracovního poměru

Skutkový základ sporného případu

Zaměstnavatel sdělil žalobci, že s ním ve smyslu příslušného ustanovení zákoníku práce okamžitě zrušuje pracovní poměr. Porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem spatřoval v tom, že žalobce je členem společnosti s ručením omezeným, a to jejího statutárního orgánu, a že tato společnost vykonávala pro zaměstnavatele dodavatelskou činnost, ačkoliv podle opatření vedení zaměstnavatele, nemůže pracovník bez souhlasu vedení zaměstnavatele žádným způsobem zabezpečovat dodavatelskou činnost pro zaměstnavatele, a to ani subdodavatelsky.

Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo zejména určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, a s tím souvisejících mzdových nároků.

Právní úprava

Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. (Tak stanovil § 75 odst. 1 zrušeného zákoníku práce, podle něhož byl případ posuzován, a stejně tak stanoví § 304 odst. 1 aktuálního zákoníku práce, závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou proto plně použitelné i při aktuální právní úpravě.)

Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, porušil-li pracovník (zaměstnanec) pracovní kázeň (právní předpisy vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci) zvlášť hrubým způsobem. Má-li být porušení pracovní kázně právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany organizace (zaměstnavatele), musí být porušení pracovních povinností ze strany pracovníka (zaměstnance) zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity.

Rozbor Nejvyššího soudu

Okamžité zrušení pracovního poměru bylo v daném případě neplatné, dovolání zaměstnavatele bylo zamítnuto. Nejvyšší soud rozhodl na základě následujících závěrů, které dovodil:

• Společnost s ručením omezeným je samostatným subjektem práva, který nelze ztotožňovat (zaměňovat) s jejími společníky (s fyzickými nebo právnickými osobami, které ji založily nebo které do ní později vstoupily např. na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, z titulu dědění apod.). Výdělečnou činností se - obecně vzato - rozumí každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Výdělečnou činností je mimo jiné též podnikání (soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku). Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti podnikatelem; to současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost.
• I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; "předmětem činnosti" společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti. Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývajících z pouhé kapitálové účasti ve společnosti proto není sám o sobě (bez dalšího) výdělečnou činností ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce, i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka.

Význam judikátu

Činnost pracovníka (zaměstnance), který je společníkem společnosti s ručením omezeným, spočívající toliko ve výkonu práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, tedy není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli příslušné ustanovení zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tedy i když jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli); o výkon výdělečné činnosti ve smyslu příslušného ustanovení zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se pracovník (zaměstnanec) ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli (výkon funkce jednatele je pojmově výdělečnou činností), jestliže se jako společník podílí (ať na základě společenské smlouvy nebo stanov společnosti, či jinak) na zařizování záležitostí společnosti v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatel apod.

Autor: Kateřina Háchová, Richard W. Fetter