Do jakého příjmu se neplatí ve světě daně?

Občané s nízkými příjmy nezaplatí za rok na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD ničeho z důvodu:

• Nulové sazby daně z příjmu fyzických osob. Nulová sazba daně z příjmu fyzických osob je zavedena např. v Řecku, Finsku, Rakousku, Lucembursku, Francii, Německu, Švýcarsku.
• Slevy na poplatníka. Základní daňová sleva na poplatníka, kterou může občan využít bez ohledu na svoji rodinou situaci a dalších omezení je zavedena např. v Česku, Kanadě, Polsku, Nizozemsku či Dánsku.
• Nezdanitelné položce na poplatníka. Nezdanitelná položka na poplatníka, která nesnižuje přímo daňovou povinnost, ale daňový základ je legislativou zavedena např. na Slovensku, Velké Británii, USA, Japonsku, Španělsku, Porgugalsku, Chile, Slovinsko, Norsku či Estonsku. Před zavedením rovné sazby daně z příjmu fyzických osob byla i v Česku legislativou stanovena nezdanitelná položka na poplatníka.
• V některých zemích (např. Austrálii) je zavedena kombinace uvedených způsobů. Např. se jinak postupuje při výpočtu centrální daně z příjmu fyzických osob a jinak při výpočtu místní daně z příjmu fyzických osob.

Česko: sleva na poplatíka v praxi

V Česku neodvádí zaměstnanci na dani z příjmu fyzických osob v letošním roce ničeho až do příjmu 10.290 Kč. Průměrná měsíční mzda za rok 2011 činila 24.319 Kč. Můžeme tedy říci, že do příjmu ve výši 42,3 % průměrné mzdy nevzniká zaměstnancům daňová povinnost. To vše za předpokladu, že zaměstnanec uplatňuje pouze základní slevu na dani z příjmu. Daň z příjmu fyzických osob se v Česku počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance na pojistném ve výši 34 % (25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění).

Praktický výpočet

• Hrubá mzda 10 290 Kč
• Superhrubá mzda 13 800 Kč (10 290 Kč x 1,34, zaokrouhleno na celá sta nahoru)
• Daň z příjmu 2 070 Kč (13 800 Kč x 15 %)
• Sleva na poplatníka 2 070 Kč
• Daňová povinnost 0 Kč (2 070 Kč – 2 070 Kč)

Slovensko: nezdanitelná položka v praxi

Na Slovensku neodvádí zaměstnanci na dani z příjmu fyzických osob ničeho do měsíčního příjmu 350 €. Nezdanitelná položka na poplatníka v tomto případě činí 303,73 €. Daň z příjmu se na Slovensku počítá z daňového základu, kterým je hrubá mzda ponížená o zaplacené sociální a zdravotní pojištění a právě nezdanitelnou položku na poplatníka. Průměrná měsíční mzda za rok 2011 dosáhla na Slovensku 786 €. Můžeme tedy říci, že do příjmu ve výši 45 % průměrné mzdy neodvádí zaměstnanci na Slovensku na dani z příjmu fyzických osob ničeho.

Praktický výpočet

• Hrubá mzda 350 €
• Sociální pojištění 32,90 € (9,4 % z 350 €)
• Zdravotní pojištění 14 € (4 % z 350 €)
• Nezdanitelná položka 303,73 €
• Základ daně 0 € (350 – 32,90 – 14 – 303,73)
• Daňová povinnost 0 € (19 % z 0 €)
• Nulová sazba daně z příjmu

U nulové sazby daně z příjmu fyzických osob je výpočet jednoduchý. V přiložené tabulce máme u všech zemí, mimo Česka a Slovenska, uvedeny údaje za rok 2010. Za rok 2010 se údaje v Česku a Slovensku dle údajů OECD lišily pouze o 1 %. My jsme v ukázkovém výpočtu pracovali s aktuálními hodnotami.

Např. v Lucembursku byla v roce 2010 nulová sazba daně z příjmu 11.265 €. Průměrná mzda za rok 2010 činila 48.564 €. Do příjmu ve výši 23 % tedy neodvádí Lucemburčané na dani z příjmu fyzických osob ničeho.

Chile: mám průměrnou mzdu a neplatím daň z příjmu

Z nejnižšího zdanění z členských zemí OECD se mohou radovat zaměstnanci v Chile. I zaměstnanci, kterí pobírají mírně nadprůměrnou mzdu (ve výši 111 % průměrné mzdy) totiž neodvedou na dani z příjmu fyzických osob ničeho. Efektivní zdanění, tedy poměr mezi čistou mzdou a mzdovými náklady zaměstnavatele, je v Chile z členských zemí OECD výrazně nejnižší, a to u všech příjmů.

Limit pro nulovou daňovou povinnost je ještě vysoký v Řecku (59 % průměrné mzdy), Izraeli (49 % průměrné mzdy), Slovensku (45 % průměrné mzdy) a Česku (42 %). Současně je nutné uvést, že v Česku ani na Slovensku se zaměstnanci nevyhnou placení sociálního a zdravotního pojšitění, které je při mezinárodním srovnání vysoké. Především odvody zaměstnavatele.

Naopak nízký je limit pro nulový odvod na dani z příjmu fyzických osob v Koreji (4 % průměrné mzdy), Japonsku (8 % průměrné mzdy), Polsku (9 % průměrné mzdy), Dánsku (11 % průměrné mzdy) a USA (13 % průměrné mzdy).

Do jakého příjmu neplatí občané zemí OECD na dani z příjmu ničeho?
(údaje za rok 2010, v porovnání s průměrnou mzdou)

Autor: Finance.cz