Recept na Curriculum Vitae

Poznámka na začátek: Curriculum Vitae v latině znamená “běh života”, my raději budeme používat český výraz “životopis”. Nebudeme si nic nalhávat, spusta lidí přišla o práci a snaží se o co nejrychlejší zařazení zpět do pracovního procesu. Rozesílají své odpovědi i na ty pracovní nabídky, u nichž vědí, že nemají moc šancí na úspěch (chybí jim vzdělání, praxe, zkušenosti, jazyky...) a řeknou si “co kdyby”. Proto se může stát, že se váš životopis “ztratí” v záplavě ostatních životopisů a proto musí zaujmout personalistu hned na začátku. Aby zrovna ten váš životopis neskončil v hromádce “nevyhovující”, přečtěte si pár poznatků o struktuře životopisu.

Nejjednodušší formou je vyplnění životopisu on-line na stránkách potenciálního zaměstnavatele či personálního portálu, kde máte předtištěné kolonky a vy je jen vyplníte. Psaný životopis, i když má především podat základní informce o uchazeči, by měl splňovat i další kritéria.

Forma - nutné minimum

Životopis není slohová práce, tudíž by měl být strukturovaný, srozumetelný, přehledný, logicky členěný, pravdivý, originální (čili neopsaný), dostatečně detailní, ale ne dlouhý (dvě A4 je maximum). O vašich finančních požadavcích nepiště, je vhodné je probrat až při osobním pohovoru.V životopisu nesmí být pravopisné chyby, vulgární výrazy či nářečí. Vhodné naopak jsou odborné výrazy, podle kterých personalista pozná, že se vyznáte v daném oboru. Nepoužívejte příliš mnoho stylů a fontů. Co rozhodně nepište do životopisu je vaše výška, váha, náboženské vyznání či politická orientace.

Obsah podle čtyř kategorií

Životopis by měl být členěn do několika, většinou čtyř, sekcí: osobní údaje, vzdělání, pracovní zkušenosti a ostatní údaje:

• Osobní údaje: jsou zde základní informace o uchazeči jako jméno,příjmení, akademický titul, kontaktní údaje, je možné uvést státní příslušnost a mateřský jazyk; není povinné uvádět informace o zdravotním stavu, rodinný status či informace o trestním rejstříku. Fotografie v přiměřeném měřítku je vhodná, ale ne nutná.

• Vzdělání: vyjmenujte všechny důležité absolvované instituce a začněte od nejvyššího dosaženého vzdělání, není vhodné uvádět základní školu. Uveďte období studia, celý název instituce, studovaný obor či zaměření, jak byla škola ukončena a dosažený stupeň vzdělání. Na škodu není soupis absolvovaných vzdělávacích kurzů, studijních pobytů.

• Pracovní zkušenosti: seznam dosavadních pracovních zkušeností piště chronologicky a začněte současnou pracovní pozicí, neopomeňte na přesný název společnosti, časový údaj, lokalitu a hlavně pracovní náplň daných pozic v bodech.

• Ostatní údaje: většinou je požadovaná jazyková vybavenost, získané certifikány, složené zkoušky (v psaní na stroji, svářečské), počítačová gramotnost, řidičské oprávnění,… na konec lze uvést vaše koníčky.

Nezapomeňte na datum a u písemného formuláře životopisu i váš podpis.

Studenti a absolventi to na prahu své pracovní kariéry nemají vůbec jednoduché a do životopisu si většinou nemají co napsat. Přesto, milí absolventi, uvádějte do životopisu co nejvíce informací – třídní projekty, seminární práce, školní výzkumy, studium v zahraničí, stáže, praxe, zmiňte se o účasti na soutěžích, rozveďte svou závěrečnou práci.

Autor: Finance.cz