Může dát zaměstnavatel výpověď těhotné ženě?

Ochrana těhotných zaměstnankyň v našem pracovním právu zakotvena je. Konkrétně v zákoníku práce § 53 odst. 1 písm c) který říká, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Rozhodující je stav v době, kdy byla výpověď zaměstnankyni doručena. Je-li v té době těhotná, aniž by to sama, natož zaměstnavatel, věděla, je výpověď právně neúčinná. Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Ze zákazu výpovědi v ochranné době z důvodu těhotenství však existují výjimky, a ty stanovuje § 54 zákoníku práce. Jde o případy, kdy zaměstnavatel dává zaměstnanci v ochranné době výpověď pro organizační změny podle § 52 písm. a) a b), což znamená buď ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část anebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část. V případě přemístění to však neplatí v případě, jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána. Záleží tedy- v situaci Vaší přítelkyně- kam se zaměstnavatel odstěhoval. Bylo-li to pouze v rámci místa výkonu práce (je uvedeno v pracovní smlouvě), je výpověď neúčinná. Další výjimku tvoří situace, kdy je příčinou výpovědi důvod, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr. Poruší-li tedy těhotná zaměstnankyně své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, může jí zaměstnavatel dát výpověď, přestože se nachází v ochranné době.

V prvním případě, který uvádíte, jde o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, tedy nikoli o výpověď. Pro případ zrušení pracovního poměru ve zkušební době je ochrana zaměstnance vztažena pouze na situaci prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. S těhotnou zaměstnankyní ve zušební době zaměstnavatel zrušit pracovní poměr může.

Co se týká nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství- dávky z nemocenského pojištění, které se týká zaměstnanců, tzv. mateřské- vzniká při splnění dvou základních podmínek. Těmi jsou, že pojištění trvalo alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou a že má zaměstnankyně v současnosti účast na pojištění- např. je zaměstnaná, anebo nastupuje na mateřskou dovolenou (6 až 8 týdnů před očekávaným termínem porodu) v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění (zaměstnání) skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Občanská poradna KC KROK, Rakovského 3138, Praha 12, tel.: 241 770 232, otevřeno – úterý a čtvrtek 10 - 18 hodin.

Autor: Proxima Sociale