Kvalifikační dohoda

Dobrý den,

k Vašemu dotazu mohu uvést následující. Zákoník práce stanovuje v § 234 tzv. kvalifikační dohodu a její náležitosti. Co musí obsahovat kvalifikační dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je taxativně vyjmenováno. Jedná se zejména o: 1) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, 2) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace a za 3) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli. pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Výčet uvedený výše musí být splněn a být písemný, jinak je smlouva neplatná. Pokud Vy máte se zaměstnavatel dohodnutou kvalifikační dohodu, v níž je uvedena nižší doba poskytovaného volna, než stanoví Zákoník práce v § 232, který citujete, je takovéto smluvní ujednání, podle mého názoru, neplatné. Jde-li o posouzení neplatnosti pouze některého z ujednání dohody, nebo dohody celé, doporučuji obrátit se příslušný Oblastní inspektorát práce. Podle mého názoru je neplatné pouze toto ujednání, jsou-li splněna ustanovení § 234. Nutné je však posouzení, jakých všech práv jste se jako zaměstnanec vzdala předem. V takovém případě se jedná o neplatný právní úkon.

Ustanovení § 232 nemá přímou souvislost s kvalifikační dohodou, ale obecně se zvyšováním kvalifikace. Pokud nejsou dohodnuta vyšší nebo další práva nad zákonem stanovený rámec, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy alespoň v takové minimální míře, jakou stanoví Zákoník práce v § 232. Musí se však jednat o zvyšování kvalifikace jak je určeno v § 231 tamtéž.

Jednoduše řečeno na samotné zvyšování kvalifikace nemusíte mít písemně uzavřenou kvalifikační dohodu, ale s ohledem na vzájemnou ochranu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance je to běžná praxe.

Průměrná mzda, resp. průměrný výdělek, tak jak je zmiňován v Zákoníku práce, je upraven v ustanoveních § 351 a následujících. Zde je uvedeno také, za jaké rozhodné období je počítán. Vy máte nárok podle ustanovení § 232 Zákoníku práce na náhradu mzdy za dny volna ve výši průměrného výdělku. Pojem základní mzda Zákoník práce nezná. Promlčení nároku se řídí Občanským zákoníkem a promlčecí doba je dle § 101 tříletá. Běh lhůt je upraven také Občanským zákoníkem a to v ustanovení § 122. Pokud tedy jste ve 4. semestru studia, měla byste nárok beze zbytku právo uplatňovat.

Pokud byste se rozhodla odejít ze zaměstnání dříve, než je stanoveno v kvalifikační dohodě, nebudete hradit celé náklady zaměstnavatele vynaložené na zvyšování Vaší kvalifikace, ale pouze výši poměrně sníženou. Co se týče objemu práce, kterou Vám zaměstnavatel ukládá, zaměstnavatel má povinnost se řídit ustanoveními Zákoníku práce, především těmi, které stanovují povinnosti zaměstnavatele na úseku pracovního tempa, pracovního odpočinku, pracovní doby, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.

Závěrem bych doporučil obrátit se na zaměstnavatele s Vaším názorem na neplatnost ujednání dohody a zhodnotit a event. nově dohodnout nové znění kvalifikační dohody tak, aby neodporovalo znění Zákoníku práce. V případě nedohody se zaměstnavatelem, by Vám však neměl hrozit žádný postih ze strany zaměstnavatele. Zároveň dodávám, že je možné se obrátit na Oblastní inspektorát práce.

Občanská poradna KC KROK, Rakovského 3138, Praha 12, tel.: 241 770 232, otevřeno – úterý a čtvrtek 10 - 18 hodin.

Autor: Proxima Sociale