Kupónová privatizace udělala z většiny Čechů akcionáře

Ilustrační foto - Velká privatizace - zahájení registrace kupónových knížek.

vydáno: 29.09.2011, 10:10 | aktualizace: 29.09.2011 11:14

Praha - Jednou z největších změn, kterou prošla česká společnost po pádu komunistického režimu, byla ekonomická transformace. Předpokladem pro zavedení tržní ekonomiky bylo odstátnění hospodářského majetku. Část proto byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům (restituce), část byla převedena ze státu na obce, menší provozovny byly prodány v aukcích (malá privatizace) a velké firmy byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Jednou z metod velké privatizace byla privatizace kupónová, která byla zahájena před dvaceti lety, 1. října 1991, prodejem kupónových knížek a známek.

Reklama

Kupónová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 až 1994. Každá vlna měla předkolo, kdy lidé mohli svěřit své investiční body některému z privatizačních fondů (fondy poté investovaly svěřené kupóny), a několik kol - první vlna pět, druhá šest.

Kupónová knížka, kterou si mohl pořídit každý plnoletý občan za 1035 korun, obsahovala deset kuponů po 100 bodech a každý takzvaný DIK (držitel investičních kupónů) mohl pomocí kupónů uplatnit poptávku po vybraných akciích v kursu stanoveném pro příslušné kolo. Pokud poptávka nepřevyšovala nabídku, akcie byly zájemcům v zaknihované formě připsány na účet ve Středisku cenných papírů (SCP) a zbytek akcií příslušné společnosti postoupil do dalších kola. Pokud poptávka převyšovala nabídku, akcie příslušné společnosti postoupily všechny do dalšího kola. Zbytek akcií po posledním kole zůstal Fondu národního majetku.

Takto byl v obou vlnách zprivatizován majetek za 367,5 miliardy korun, což představuje celkem 1172 podniků. První vlny se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se zapojilo 6,16 milionu občanů a 353 fondů.

Právě fondy se staly hybateli a nakonec i vítězi kupónové privatizace. Nejprve se jim díky masivní reklamní kampani (například pověstná "jistota desetinásobku" Harvardských fondů Viktora Koženého) podařilo zlomit počáteční nedůvěru občanů a zajistit jejich masivní účast. Občané také ve velké míře fondům důvěřovali více než vlastnímu úsudku a svěřili jim své investiční kupóny - v první vlně přes 71 procent všech investičních bodů, ve druhé 64 procent.

Výsledkem kupónové privatizace tak byl stav, kdy většinu takto privatizovaných firem ovládly fondy. Velký podíl měly především fondy zřízené bankami, které byly v té době ještě většinou státní. Jako investiční fond účastnící se kupónové privatizace vznikly i některé dnes úspěšné firmy, například PPF Petra Kellnera. Řada fondů a tedy i majetku DIKů však skončila v rukou různých podnikavců, kteří dokázali využívat nedokonalé legislativní úpravy, často na úkor drobných akcionářů. Některé kauzy vytunelovaných společností zaměstnávají soudy dodnes.

Skutečné majitele kupóny privatizovaných firem přineslo až následné přeskupování akcií v držení fondů a prodej jejich balíků konkrétním zájemcům. Mnoho firem však bylo kupónovou metodou privatizováno pouze z části, velké balíky akcií vláda prodala formou dražeb, veřejných soutěží nebo přímých prodejů. Desítky především velkých společností vláda buď prodala přímo většinou zahraničnímu zájemci (Škoda Auto, Telecom, Transgas), další si ponechala za strategických důvodů (Čepro, ČEZ).

Kupónová privatizace má dodnes řadu zastánců i odpůrců. Jedni ji velebí jako unikátní projekt, který nemá ve světě obdoby, druzí, jako například bývalý šéf ČSSD a předseda vlády Miloš Zeman, ji nazvali "podvodem století". Hlavní aktéři "kupónovky", občané - DIKové, údajně získali v první vlně akcie v průměrné účetní hodnotě 35.535 korun na osobu a ve druhé 25.160 korun. Mnozí z nich však o akcie přišli v podvodných fondech, někteří si naopak dobrou investicí pomohli až k několikanásobku průměrné hodnoty.

Výběr zprivatizovaných firem:

Československá námořní plavba (ČNP) - Akcie ČNP nakoupily především velké bankovní fondy, od nichž je posléze získaly firmy spřízněné s podnikatelem českého původu Viktorem Koženým. Kožený flotilu, která ještě počátkem 90. let měla 22 lodí, rozprodal. Nynější společnost Česká námořní plavba, která v roce 2001 odkoupila podíly od Koženého firem Glomar Trading, Daventree a Norkema Holdings, je tak v současnosti bez lodí a zabývá se hlavně správou a pronájmem nemovitostí.

ČZ Strakonice - Privatizační projekt akciové společnosti ČZ Strakonice, jedné z největších strojírenských firem na jihu Čech, spočíval v odstátnění více než 96 procent akcií kupónovou metodou. Asi 40 procent získali drobní akcionáři, zbytek investiční fondy. Později se hlavním akcionářem stala společnost SPPD a.s., ta se v roce 2004 přejmenovala na ČZ a. s. a přesunula sídlo společnosti z Českých Budějovic do Prahy. Původní ČZ Strakonice, a.s. zanikla bez likvidace převodem obchodního jmění na SPPD.

Sklárny Kavalier - Sklárna v Sázavě, největší český výrobce domácenského a laboratorního skla, byla privatizována v první vlně, přičemž dominantní postavení mezi akcionáři získaly investiční fondy (především bankovní), přes 15 procent drobní akcionáři a deset procent připadlo na zaměstnanecké akcie. Firma se později stala součástí sklářského uskupení Bohemia Crystalex Trading (BCT), které před třemi lety zkrachovalo. Společnost poté koupil podnikatel Otakar Moťka za téměř 400 milionů korun. Firma nyní působící pod názvem Kavalierglass, přijala nové zaměstnance a postupně zvyšuje obrat.

Sklo Union Teplice - Společnost, která vznikla v roce 1990 jako jedna z prvních akciových společností při transformaci českého průmyslu, výší svého základního jmění téměř 4,5 miliardy korun patřila k největším společnostem zařazeným do kupónové privatizace. Akcie získaly především investiční společnosti a fondy, později firmu ovládly společnosti kolem Viktora Koženého. V roce 1996 vznikl spojením šesti harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice Harvardský průmyslový holding (HPH), který skončil v roce 1997 v likvidaci. Ještě před privatizací Sklo Unionu byla výroba plochého skla vyčleněna do společného podniku s belgickou Glaverbel (nyní AGC Flat Glass Czech). Převzetí provozu plochého skla Sklo Unionu bylo první privatizací velké průmyslové firmy v ČR za účasti zahraničního kapitálu.

Tatra Kopřivnice - Vláda automobilku privatizovala kupónovou metodou z 96 procent. V následujících letech změnila továrna několikrát vlastníka, mimo jiné byla součástí vznikající automobilové divize koncernu Škoda Plzeň. Od roku 2006 firmu kontrolují čtyři čeští a zahraniční investoři reprezentovaní bývalým členem dozorčí rady a současným předsedou představenstva společnosti Američanem Ronaldem Adamsem.

Vodní stavby Praha - Společnost, která patřila k největším stavebním firmám v zemi, byla privatizována v rámci první vlny kupónové privatizace. Největšími akcionáři se staly především bankovní investiční společnosti. V roce 2000 rozhodli vlastníci pod vlivem negativních hospodářských výsledků o zrušení firmy likvidací.

Vodní stavby Temelín - Firma, která byla do roku 1985 součástí Vodních staveb Praha a jejíž náplní byla především výstavba jaderné elektrárny v Temelíně, byla privatizována v rámci obou vln kupónové privatizace. V říjnu 1994 se přejmenovala na Vodní stavby Bohemia, v září 1998 změnila jméno na VSB a v roce 1999 se majoritním vlastníkem společnosti stal nadnárodní stavební koncern Hochtief. Nyní společnost nese název Hochtief CZ.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět
Další články k tématu: , ,

Diskuse k článku

04.10.2011 09:07
eďa: rozvrat soc. soudržnosti, národního majetku, důchodového...
03.10.2011 06:25
Rekon: Kupónový tunel ODS ruinoval podniky a dal prostor...


Anketa

Fandíte farmářským "spanilým jízdám" kvůli rušení takzvané zelené nafty?
(zpráva)

39% ano
53% ne
7% nevím
Celkem hlasovalo 161 uživatelů.
Reklama
Dnes je 23.5.2012, svátek má Vladimír
Reklama

Kurzovní lístek ČNB22.5.2012

Měnakódmn.devizy střed
GBPGBP131.260vývoj kurzu
USDUSD119.800vývoj kurzu
PLNPLN15.839vývoj kurzu
HUFHUF1008.511vývoj kurzu
EUREUR125.280vývoj kurzu
Reklama
Energie
Energie

Spotřeba i cena energií v příštích letech silně stoupne, čeká OTE

Poslední šance Řecka
Poslední šance Řecka

Der Spiegel: Eurozóna hrozila Řekům vyhozením,mají poslední šanci

Velikost textu: a a A