Čtvrtina absolventů vyšších odborných škol pokračuje na VŠ

Ve sledovaném období bylo v rejstříku zapsáno 182 vyšších odborných škol. Inspektoři v průzkumu pracovali s odpověďmi 110 z nich. Na uvedených školách se vzdělávalo téměř 16.000 studentů, naprostá většina v denní formě studia.

Relativně vysoká byla úspěšnost studentů vyšších odborných škol při závěrečných zkouškách, dosáhla téměř 95 procent. Nejvíce neúspěšných studentů zaznamenaly církevní vyšší školy - přes sedm procent. Ve veřejných neuspělo necelých šest procent studentů. Nejméně neúspěšných žáků pak měly soukromé vyšší školy (přibližně pět procent).

Ředitelé tohoto typu škol se nejčastěji obávají nepříznivého demografického vývoje. Další rizika pro vyšší vzdělávání spatřují v konkurenci vysokých škol se stejným vzdělávacím programem zakončeným bakalářským titulem a v konkurenci vysokého školství vůbec. Podle ředitelů vyšších škol je vysokoškolský titul studenty hodnocen jako prestižnější, než titul jejich vzdělávacích institucí.

Přibližně tři čtvrtiny vyšších odborných škol v posledních třech letech inovovalo své nabídky vzdělání. Více obnovovaly veřejné a církevní školy, méně soukromé. Ředitelé často zmiňovali také provedené inovace v technickém a počítačovém vybavení svých škol.

Vyšší odborné školy poskytují absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na vysokých školách jsou obory vyššího studia zaměřeny především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla tři roky. Do českého vzdělávacího systému jsou zařazeny od roku 1995.

Autor: ČTK
www.ctk.cz