Základní sazba minimální mzdy a snížené a přepočtené sazby

Předchozí část najdete ZDE.

Minimální mzda a naturální mzda

Zákoník práce ve svém ust. § 119 umožňuje, aby zaměstnavatel, který své zaměstnance odměňuje mzdou, poskytoval za stanovených podmínek část mzdy v naturální formě. (Nelze tedy poskytovat naturální plat!) Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy). Od tohoto pravidla není možno se odchýlit; příslušná část mzdy musí být vždy vyplacena v penězích, a to i kdyby event. zaměstnanec souhlasil s poskytováním celé mzdy v naturální formě.) Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby. (Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům, obvyklé ceně, nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.)

Nekolidující zaměstnání

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (a pobírání sociálních dávek – podpory v nezaměstnanosti) nebrání

• výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (aktuálně 4.000,-- Kč), nebo

• výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (aktuálně 4.000,-- Kč).

Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti, její rozsah a výši odměny ohlásit a doložit. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Budoucí perspektivy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR iniciovalo veřejnou debatu o budoucích možných změnách zákoníku práce, jejich součástí by mohly být i změny v úpravě uplatnění minimální mzdy resp. změny spočívající ve zrušení zaručené mzdy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých internetových stránkách (www.mpsv.cz) materiál, který je výsledkem práce expertního panelu složeného z odborníků na pracovní právo (kolektivu pod vedením P. Bezoušky). (Viz http://www.mpsv.cz/cs/5771). Obsahuje katalog doporučení ke změnám v zákoníku práce. Tentýž materiál byl v uplynulých měsících projednáván společnou tripartitní expertní komisí za účasti zástupců odborů a zaměstnavatelů.

Navrhuje se výhledově zrušit ochranu zaměstnanců proti poskytování nepřiměřeně nízkých mezd prostřednictvím nejnižších úrovní zaručené mzdy. Předkladatelé se současně domnívají, že je již vhodná doba ke zrušení sazeb minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (mladiství, invalidé). Proto se navrhuje zrušit příslušná pasáž vládního nařízení. Návrh na zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy by se realizoval zrušením § 112 odst. 2 a 3 zákoníku práce a úpravou dalších ustanovení zákoníku práce (§ 119 a 319) a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou změnou by se zjednodušil postup a zvýšil význam smluvního sjednání mzdy u zaměstnanců, kteří vykonávají práce vyšší složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Došlo by k úsporám výdajů z veřejných rozpočtů na platech zaměstnanců zařazených v nižších platových stupních a třídách, kterým by se poskytoval eventuelní doplatek jen do minimální mzdy. Institut nejnižší úrovně zaručené mzdy (dříve minimálních mzdových tarifů) není v jiných zemích používán a ani v praxi České republiky, zejména u menších zaměstnavatelů, se nevžil. Naopak, všeobecně uznávaným institutem, a to i v mezinárodním měřítku, je minimální mzda.

Rizikem je nivelizace mezd a platů, kdy při nízké výdělkové úrovni budou na jednu úroveň minimální mzdy dopláceni všichni zaměstnanci bez ohledu na to, zda vykonávají jednoduché práce nebo nejsložitější práce. Systém jediného výdělkového minima lze hodnotit jako rozporný s principy stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty; s přihlédnutím k těmto principům by bylo vhodnější buď zachovat současný stav, nebo odstupňovat minimální mzdu podle uvedených hledisek složitosti práce.

Autor: Richard W. Fetter