Celozávodní dovolená čili hromadné čerpání dovolené

Součinnost odborů

V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, určuje hromadné čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Působí-li naopak u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen jednat o hromadném čerpání dovolené se všemi.

Volno nemusí být pro všechny

Zaměstnavatel může určit hromadné čerpání dovolené všem zaměstnancům, nebo jen zaměstnancům některých provozů či provozoven. I v době hromadného čerpání dovolené může existovat potřeba zajistit určité činnosti – například údržbu nebo ostrahu majetku zaměstnavatele. Proto zaměstnavatel může určit, že hromadné čerpání dovolené se na zaměstnance některých pracovišť nebo profesí  nevztahuje (například na zmíněné zaměstnance údržby, ostrahy).

Zaměstnavatel musí při určování hromadného čerpání dovolené dodržovat obecné zásady určování dovolené.

A proto i v případě hromadného čerpání dovolené platí, že čerpání dovolené musí být zaměstnanci (zaměstnancům) určeno (oznámeno) písemně nejméně 14 dnů předem, leda by se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na kratší době než 14 dnů.

V případě, že v době hromadného čerpání dovolené je například zaměstnanec uznán práce neschopným, zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpají rodičovskou dovolenou, nebo mají jinou překážku v práci na straně zaměstnance, hromadné čerpání dovolené se na ně nevztahuje (a dovolenou nečerpají).

V praxi také může nastat situace, že zaměstnanec vyčerpá dovolenou ještě před tím, než je určeno hromadné čerpání dovolené, nebo má právo pouze na poměrnou část dovolené, nebo mu byla dovolená krácena pro omluvenou nebo neomluvenou absenci v práci, a proto v době hromadného čerpání dovolené již žádnou dovolenou čerpat nemůže (na dovolenou již nemá nárok). V tom případě mu zaměstnavatel v době hromadného čerpání dovolené musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy. V případě, že zaměstnavatel tomuto zaměstnanci práci nepřidělí, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (nebo platu) ve výši průměrného výdělku.

Autor: Kateřina Háchová