Zneužívání nemocenského pojištění

Nárok na dávky z nemocenského pojištění mají osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění. U zaměstnaných osob je účast povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. OSVČ pak mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

Najdou se však i tací, kteří se pokoušejí neoprávněně vylákat dávky z nemocenského pojištění a dopouštějí se tak trestného činu. Dokazuje nám to i případ z nedávné doby.

V roce 2009 probíhalo u Městského soudu v Praze a následně u Vrchního soudu v Praze odvolací trestní řízení ve věci neoprávněného vylákání dávek nemocenského pojištění, ve kterém Česká správa sociálního zabezpečení zastupovala poškozený stát.

V letech 2002 až 2004 sjednávala organizovaná skupina osob fiktivní pracovní smlouvy buď pouze na základě osobních údajů osob nebo i za jejich vědomé spolupráce s osmi obchodními společnostmi. Žádná z těchto společností však nevyvíjela hospodářskou činnost, ani neměla prostory pro výrobu nebo poskytování služeb. U jednotlivých územních pracovišť Pražské správy sociálního zabezpečení (ÚP PSSZ) a u Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v Mělníku se přihlásilo celkem 58 fiktivních zaměstnanců k nemocenskému pojištění. Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenku) jim pak následně vystavoval ošetřující lékař, jenž byl v uvedené trestní věci rovněž obviněn.

Nesrovnalosti a podvodné jednání při výplatě dávek zjistili pracovníci ÚP PSSZ a OSSZ, u kterých fiktivní zaměstnanci uplatňovali postupně žádosti o výplatu dávek nemocenského. ÚP PSSZ pro Prahu 1 koncem roku 2003 zastavilo výplatu dávek nemocenského pojištění a podalo oznámení o podezření z trestné činnosti. Shodně i OSSZ Beroun (příslušná podle sídla lékaře) podala trestní oznámení, které však policie odložila.

V současné době jsou již rozsudky soudů pravomocné. Odsouzeno bylo celkem 31 osob, z toho hlavní organizátorka k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4,5 roku. Ostatním obviněným byly uloženy tresty odnětí svobody v trvání od 6 měsíců do 3 let s tím, že výkon trestu se podmíněně odkládá na zkušební dobu 24 měsíců až 5 let. Navíc byla odsouzeným uložena povinnost nahradit České republice, zastoupené Českou správou sociálního zabezpečení, způsobenou škodu.

Výdaje státu na dávkách z nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění se dělí do čtyř skupin: nemocenské, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) tak za rok 2009 vyplatilo na všech čtyřech dávkách nemocenského pojištění přibližně 26,0 miliard Kč, což je o 18,3 % méně než v roce předchozím. K poklesu došlo kvůli legislativním změnám, které určily, že nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Za celý loňský rok došlo k poklesu počtu ukončených případů pracovní neschopnosti o 31 % i ke snížení počtu prostonaných dnů, a to o 16 %. O 23 % ovšem narostla průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti.

Výpočet výše dávek z nemocenského pojištění

Výše dávek z nemocenského pojištění se určuje z denního vyměřovacího základu (DVZ), který se u zaměstnanců zjistí jednoduše. Příjem za posledních 12 měsíců se vydělí počtem kalendářních dní v tomto období.

Denní vyměřovací základ: (16 000 hrubé mzdy x 12 měsíců) : 365 = 526 Kč

Tento denní vyměřovací základ se redukuje následovně:

Z částky do 791 Kč se počítá 90 %

Z částky do 1 186 Kč se počítá 60 %

Z částky do 2 371 Kč se počítá 30 %

K částce nad 2 371 se nepřihlíží

Redukovaný DVZ z částky do 791 Kč se počítá 90 % = 473 Kč

Denní mateřská tedy činí 60% z 473 Kč = 284 Kč

Výše podpory pak za každý kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. To platí pro nemocenskou a ošetřovné. U mateřské a vyrovnávacího příspěvku v mateřství dochází ještě k tzv. redukci denního vyměřovacího základu. Maximální denní výše nemocenského v roce 2010 činí 783 Kč.

Autor: Finance.cz