Koruně se nedaří. Slábne hlavně k americkému dolaru

Česká měna se na páru s eurem v polovině února dokázala krátce vymanit z trojúhelníkové formace, ve které se pohybovala prakticky od konce října loňského roku. Po několikaměsíční oscilaci kolem ceny 26 Kč, tak zpevnila o třicet haléřů, aby se pak vrátila zpět pod hranici 25,70 Kč za euro. Mírného růstu se pak koruna dočkala také na páru s americkým dolarem, ke kterému se vrátila zpět pod hranici 18,70 Kč.

Koncem února však své zisky nedokázala udržet a začala znovu oslabovat a vidina dalšího růstu se tedy alespoň prozatím rozplynula. Koruna si tedy drží i nadále naprostou většinu ztrát z minulých měsíců a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace měla v blízké době jakkoli změnit k lepšímu. Zatímco k euru však od loňského prosince zeslábla pouze o 0,5 %, k dolaru již ztrácí 11 %.

Chuť na americký dolar

Hlavní příčiny rozdílného vývoje kurzu koruny ke dvěma hlavním světovým měnám lze spatřovat v opětovném návratu chuti obchodníků vracet se k americkému dolaru. Ten začal lákat investory poté, co se evropská měna dostala pod prodejní tlak, z důvodu vyhrocení situace v Řecku. Přestože se obavy z řeckého bankrotu evropským představitelům podařilo částečně zažehnat, euro se následně muselo vypořádat i s dalším problémem, kterým byly spekulace na to, že by oživení v eurozóně nemuselo být zdaleka tak silné, s čím obchodníci ještě donedávna počítali. To potvrdilo hned několik nově příchozích dat. Jednalo se zejména o výsledky HDP, které se v zemích eurozóny zvyšovalo o nevýrazných 0,1 %, což byl hodně slabý výsledek, zohledníme-li to, že se eurozóna v druhé polovině minulého roku dočkala ze strany vlád členských zemí robustní fiskální podpory. Příliš přesvědčivě nepůsobila ani nejnovější čísla z Německa, kde se v prosinci po několaměsíčním růstu začaly opět propadat nové průmyslové objednávky (-2,3 %) a průmyslová produkce (-2,6 %) a kde se začala opět zhoršovat také nálada mezi investory a firmami.

V tomto ohledu vypadají nově příchozí data z USA podstatně lépe, i když i ta vzbuzují určité pochybnosti nad tím, jak dlouho ještě největší světová ekonomika dokáže udržet růst, kterým si procházela v druhé polovině minulého roku.

Riziko české měny

Nervozita na trzích tak narůstá, čehož výsledkem je, že jsou obchodníci daleko obezřetnější při nákupech rizikovějších cenných papírů a měn. To samozřejmě české měně neprospívá. Ta je obchodníky stále považovaná za rizikovější investici, které se tudíž daří především tehdy, kdy roste chuť investorů vyhledávat vyšší výnos a tedy i riziko. Ta se však z trhů v poslední době spíše vytrácí a ani nadcházející měsíce by výraznější změnu k lepšímu přinést nemusely. Největší světové ekonomiky se totiž budou muset začít vypořádávat s postupným odezníváním nejen fiskální, ale zejména monetární expanze, která spočívá v postupném stahování nadbytečné likvidity z finančních trhů. Té likvidity, která v roce 2009 dokázala nervózní trhy uklidnit a poslat cenu akcií o několik desítek procent vzhůru, na což koruna ještě v třetím čtvrtletí minulého roku reagovala růstem na 25 Kč za euro, resp. 17 Kč za dolar.

Vyhlídky pro českou měnu proto nejsou nejlepší. Světová ekonomika začíná znovu zpomalovat, což trhy jasně reflektují. Takové prostředí nahrává právě americké měně, která se na páru s eurem koncem února dostala až na své jednoleté maximum. Dokud obavy obchodníků nepoleví, návrat koruny zpět k úrovním, na kterých se držela ještě začátkem roku, může jen velmi obtížný.

Autor: Finance.cz