Řekové kvůli krizi opět migrují do zahraničí nebo na venkov

Zhruba jedenáctimilionové Řecko v poslední době zaznamenává téměř vyrovnané migrační saldo - rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob je totiž minimální. Množství imigrantů převážně z Asie a Afriky vyrovnává počty Řeků, kteří kvůli ekonomické krizi začali zemi opouštět.

Podle Eurostatu přibývali v Řecku v letech 2008 a 2009 zhruba tři přistěhovalci na tisíc obyvatel ročně, zatímco v roce 2010 tento údaj klesl o více než polovinu na 1,3. Tato statistika je ovšem důsledkem právě zvýšené emigrace Řeků, neboť v absolutních číslech počet přistěhovalců do země neustále roste.

Podle nejnovějších údajů Spolkového statistického úřadu se například příliv lidí z Řecka do Německa v roce 2011 oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil. V roce 2011 se tam přistěhovalo přibližně 24.000 Řeků, což je devadesátiprocentní nárůst ve srovnání s rokem 2010. V Británii jich v průběhu roku 2011 přibylo na 4000 a odhadem v této zemi žilo 34.000 Řeků.

Obrovský zájem je i o zámoří. Podle listu Athens News loni zažádalo o vízum do USA 53.000 Řeků, což bylo o 5000 více než v roce 2010. V několika málo dnech bylo podáno na 12.000 žádostí o vízum do Austrálie poté, co australský zastupitelský úřad uspořádal dvoudenní seminář o pracovních možnostech v této zemi. V posledních několika desítkách let přitom do Austrálie emigrovalo zhruba sto Řeků ročně.

V roce 2010 podle Eurostatu opustilo Řecko 120.000 lidí, o něco větší množství se do země přistěhovalo. V zemi žilo 1,250.000 lidí narozených v zahraničí. V roce 2000 činilo v Řecku pozitivní saldo zhruba 30.000 obyvatel, v roce 2009 to bylo 35.000. V roce 2010 přibylo 24.500 lidí, z toho 9500 přirozeným přírůstkem a 15.000 přistěhováním. V roce 2011 jen řecko-tureckou hranicí proniklo do Řecka 55.000 lidí.

Je otázkou, jakých rozměrů současná migrační vlna nakonec dosáhne. Podle Athens News opustilo při minulé vlně v letech 1946 až 1977 zemi milion lidí, z toho 60 procent se usadilo v severozápadní Evropě, zejména v Německu. Do Austrálie se odstěhovalo 160.000 Řeků, do USA 135.000 a do Kanady 100.000.

Migrovat začali nejprve nezaměstnaní, pak i samostatně výdělečně činní, kteří přišli o klienty. Dotklo se to i lékařů. Například osm procent zubařů ze Soluně požádalo v roce 2011 o odborné potvrzení od své komory, aby mohli odjet do zahraničí. V roce 2011 podle deníku Eleftherotypia byla nezaměstnanost mezi lékaři přes 12 procent a 2,5 procenta z nich se rozhodlo emigrovat.

Ekonomická krize, kvůli níž podle řeckého statistického úřadu z loňského září mělo o 47.000 volných míst zájem skoro 811.000 nezaměstnaných, vyvolala v Řecku také vnitřní migraci. V roce 2011 stoupla podle listu To Vima o zhruba 20 procent. Z měst, kde nezaměstnanost dosahuje 22 až 25 procent, se mládež a lidé středního věku stěhují zpět na venkov, který byl doposud doménou starších lidí. Podle březnového průzkumu agentury Kappa Research z 1300 respondentů více než 68 procent uvažovalo o návratu na venkov. V některých vesnicích je polovina obyvatel starší 60 let.

Rodiny se také stěhují z větších bytů do menších. Není výjimkou, když se čtyřčlenná rodina musí přemístit z třípokojového bytu do garsonky. V posledních třech letech přitom nájmy klesly v průměru o 30 procent. Ovšem těm, kteří měli štěstí, že neskončili rovnou jako nezaměstnaní, mzdy spadly o 25 až 50 procent.

Autor: ČTK
www.ctk.cz