Postoje v EU mohou podle expertů komplikovat ČR dotační jednání

"Pokud by se Česká republika dlouhodobě a opakovaně nepřipojovala k zásadním unijním iniciativám, které podporuje drtivá většina členských zemí, hrozí její odklon mimo hlavní evropský integrační proud a ztráta jejího diplomatického vlivu v EU. V takovém případě by bylo pro naše představitele obtížné vyjednat si dotace ze strukturálních fondů v dostatečně štědré podobě," řekl ČTK odborník České spořitelny na evropské fondy Jan Jedlička. Český postoj k fiskální unii je ale podle něj zatím jen ojedinělým a možná jen dočasným rozhodnutím.

Podobně to vidí také vedoucí municipalit a programů veřejné podpory Komerční banky Jan Hanuš. "Obecně platí, že pro zachování vlivu ČR na budoucí formování politik EU, včetně kohezní, není dobré se vyřazovat z nově vznikajících dohod nebo struktur," uvedl expert. Na druhou stranu ale podle Hanuše nelze říci, že by za případné nepřistoupení k nové fiskální smlouvě následovala automatická sankce v podobě snížení objemu dotací.

Ministerstvo pro místní rozvoj odpovědělo na otázku ohledně možných komplikací při vyjednávání o budoucnosti unijních dotací jen obecně. "Dopředu je velmi obtížné předjímat další směr, který naberou jednání v této oblasti," řekl ČTK mluvčí úřadu Jan Dvořák. Příčinnou souvislost mezi českou pozicí a případným zkomplikováním jednání by navíc podle něj každý evropský politik popřel.

Bez ohledu na další vývoj analytik České spořitelny odhaduje, že Česko bude mít v unijním rozpočtovém období 2014 až 2020 k dispozici zhruba o pětinu peněz méně než nyní. "Pravděpodobně jediná jistota, kterou dnes máme, je, že ČR dostane méně prostředků než v současném období. Zatím se zdá, že snížení alokace by nemělo být významné. Vše je však otázkou dalších politických vyjednávání na unijní úrovni," soudí odborník Komerční banky Hanuš. Menší objem prostředků pro příští období již dříve připustilo také ministerstvo pro místní rozvoj.

V aktuálním období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 26,7 miliardy eur. To je podle současného kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj 798 miliard korun.

K fiskální dohodě se v pondělí v Bruselu rozhodlo připojit 25 z 27 zemí EU. Odmítla ji jen ČR a Británie, která takový postoj avizovala už loni. Příslušná smlouva se podepíše počátkem března. Premiér Petr Nečas ale nevyloučil, že by se Česko k paktu mohlo nakonec ještě přidat.

Fiskální pakt předepisuje dluhovou brzdu a automatické sankce proti rozpočtovým hříšníkům. Rozhodnutí českého státu překvapilo evropské politiky i zahraniční tisk.

Autor: ČTK
www.ctk.cz